Bělochoroš hořký – Postia stiptica

(Pers.) Jülich1982

VI. – XI.

Nejedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Fomitopsidaceae – troudnatcovité » rod Postia – bělochoroš

Vědecká synonyma

Agaricus albidus(Schaeff.) E.H.L. Krause
Albatrellus albidus (Pers.) Gray
Bjerkandera acricula P. Karst.
Bjerkandera colliculosa P. Karst.
Bjerkandera stiptica (Pers.) P. Karst.
Boletus albidus Schaeff.
Boletus stipticus Pers.
Daedalea albida (Schaeff.) Purton
Fomes albidus (Schaeff.) Bigeard & H. Guill.
Leptoporus albellus subsp. albidus (Schaeff.) Bourdot & Galzin

Popis

Klobouk 2-12 cm široký, 2-7 cm hluboký, až 2,5 cm tlustý. polokruhovitý, někdy až protáhlý, poduškovitý, povrch drsný až bradavčitý. Je bokem široce přirostlý k substrátu, okraj má tenký a ostrý. V mládí občas roní kapky a je svrchu plstnatý. Později olýsává a je hrbolatý. Barvu má bílou, krémovou až špinavě šedou.
Rourky až 1 cm dlouhé a okrouhlé. Póry jsou 0,02-0,03 cm velké, okrouhlé, někdy až hranaté, barvy bílé až krémové, za vlhka vylučující bílou tekutinu, která se zasycháním zbarvuje krémově.
Dužnina za čerstva je měkká, později tvrdě křehká, vůně v mládí nasládlá a pronikavá, chuti odporně hořké, barvy bílé.
Výtrusný prach bílý, spory neamyloidní, bezbarvé, široce elipsovité, hladké, velikosti 3,5-5 x 1,5-2,8 µm

Ekologie

Výskyt červen až listopad jehličnatých, vzácně i listnatých lesích na vápenatých a nevápenatých půdách od rovin po pahorkatiny, na kořenech a bázi živých i mrtvých kmenů, na větvích a pařezech. Upřednostňuje smrky, proto jej nejvíce najdeme ve smrkových monokulturách, vzácně jej najdeme i na bukách, břízách, habrech i dubech.

Nejedlý.

Možné záměny

Bělochoroš mléčný (Postia lactea) který roste především na listnáčích a liší se hlavně mikroskopicky, je nejedlý.
Bělochoroš jabloňový (Aurantiporus fissilis) jež má mírnou chuť a roste na jabloních a osikách. Je nejedlý.

Zajímavosti

Je to jednoletá plodnice. Rozkládá dřevní hmotu.

Literatura

Internetové zdroje 2002.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 27.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 260, 261.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 144.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 115, 117.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 116.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 70.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 178.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 61, 90.

Autor: Standa Jirásek