Chřapáč kadeřavý – Helvella crispa

říše Fungi – houby » třída Pezizomycetes » řád Pezizales – kustřebkotvaré » čeleď Helvellaceae – chřapáčovité

Costapeda crispa(Scop.) Falek{?}
Craterella crispa (Bull.) Pers.
Merulius tubiformis var. crispus (Bull.) L. Marchand
Phallus crispus Scop.

Plodnice 6-15 cm vysoké, velmi křehké a duté.
Klobouk 1-6 cm v průměru, tenký, velmi křehký, většinou z nepravidelných 2-3 zkadeřených laloků, někdy i sedlovitý nebo miskovitý, barvy bělavé, krémové, někdy až světle okrové. Okraj není přirostlý ke třeni, na spodu je hrubě plstnatý, venkovní plodná strana je svraskalá nebo zvlněná, barvy smetanové až žlutohnědé, vnitřní strana je barvy světle žluté až nahnědlé..
Třeň 3-12 cm vysoký, 0,5-4 cm tlustý, často u vrcholu rozbrázděný, nepravidelně válcovitý dutý, sklípkatý, kyjovitý, pýřitý, podélně hluboce ostře rýhovaný až žebrovitý tak že tvoří nepravidelné přihrádky, na bázi ztenčený. Barvy je bílé, bělavé až světle šedohnědé.
Dužnina je tenká, v klobouku křehká, ve třeni pružná a trochu houževnatá, barvy vodnatě bílé, chuť i vůně je nevýrazná.
Výtrusný prach bělavý, výtrusy jsou široce elipsovité, hladké s velkou kapkou, 15-21 x 10-12,5 µm velké.

Výskyt červenec až říjen v listnatých a smíšených lesích, na okrajích cest mezi zbytky rostlin, ale i pod smrky nebo jedlemi. Na půdách humózních písčitých, hlinitopísčitých a jílovitých, mírně kyselých až zásaditých. Upřednostňuje vápenité půdy.

Jedlý.

Chřapáč jamkatý (Helvella lacunosa) má klobouk laločnatý, ne však kadeřavý, barvy hnědošedé až černé, je též jedlý.
Chřapáč mléčný (Helvella lactea) – nejedlý.

V některých atlasech uváděn jako podezřelý, jinde jako velmi chutný, dokonce nejchutnější ze všech chřapáčů, jak je uváděno v Mykologickém sborníku. Já jej osobně konzumuji ve směsích bez problémů.

Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 30.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 132.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 78, 79.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 113.
NORDIC MACROMYCETES VOL1 Ascomycety. Autor Lise Hansen † & Henning Knudsen 2000 str. 73.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 34.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 38.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 28.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 272.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 220.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 54.
Mykologický sborník č. 3-5 str. 58, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 60.

Autor: Standa Jirásek