Houby na Hlinecku

Ryzec hnědý – Lactarius helvus

Ryzec hnědý – Lactarius helvus

(Fr.) Fr.
VII. – X.
Jedovatý
říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Russulalesholubinkotvaré » čeleď Russulaceaeholubinkovité
Vědecká synonyma
Agaricus helvusFr.
Agaricus tomentosus Krombh.
Lactarius aquifluus Peck
Lactarius tomentosus (Krombh.) Cooke
Lactifluus aquifluus (Peck) Kuntze
Lactifluus helvus (Fr.) Kuntze
Tento druh ryzce tu roste velice hojně, většinou v na podmáčeném podlaží, ale nechá se nalézt i v suchém jehličí. Tohoto ryzce poznáme, že má hrozně aromatickou vůni po koření „maggi“. Za syrova je veden jako jedovatý.

Popis

Klobouk:
5-16 cm široký, nejprve ploše sklenutý, potom vmáčklý nebo mělce nálevkovitý, kozově nebo okrově hnědý, někdy též červenavý, pokožka matná, suchá, méně často jemně plstnatá, uprostřed nezřídka s vločkovitými šupinkami; okraj klobouku velmi tenký, zprvu podvinutý, později nepravidelně zprohýbaný. Lupeny přirostlé, často trochu sbíhavé, husté, s kratšími lupénky, někdy též vidlené, zprvu krémové až žlutavé, potom též červenavé, ve stáří někdy od vypadávajících výtrusů bělavě poprášené. Třeň 4-12 x 1-3 cm, válcovitý, ve stáří dutý, trochu světlejší než klobouk.
Dužnina:
bledě žlutavá nebo okrová, na spodu třeně též červenohnědá, křehká, ve stáří často drobivá; mléko bezbarvé, neměnlivé a nepříliš hojné, vůně nápadná po koření maggi, zvláště při sušení.
Výtrusy:
7-9 x 6-7 um, kulovité až elipsoidní, bradavčité; výtrusný prach bílý až žlutavý.
Výskyt:
roste hojně hlavně ve vlhkých mechatých jehličnatých lesích nebo na rašeliništích, především pod smrky; červenec až říjen.
Poznámka:
za syrova může způsobit žaludeční a střevní potíže. Usušený a v prášku jej lze v malém množství použít jako dobrou kořennou houbu.
Možnosti záměny:
jedlý, trochu menší a tmavší ryzec kafrový (Lactarius camphoratus) voní rovněž po maggi a může být použit stejně jako ryzec hnědý.
Na jednom foru je dotaz na palčivost a barevnost mléka, zde je citovaná odpověď:
Ryzec hnědý(Lactarius helvus)Dužnina bledá,na lomu roní vodnaté čiré a barevné neměnné mléko lehce nahořklé chuti;pach podobný cikorce nebo koření ,maggi“.Roste ve vlhkých mechovitých lesích jehličnatých,často v živém rašeliníku,od srpna do října dosti hojněJEDOVATÝ. Ryzec ryšavý (Lactarius rufus)Dužina bělavá nebo nažloutlá, na lomu roní hojné,čistě bílé a barevně neměnné mléko chuti silně palčivé.Roste v jehličnatých a smíšených lesích od začátku léta až do podzimu,a to i suchého počasí.Běžný druh zvláště ve smrčinách,kde často tvoří velké skupiny.NEJEDLÝ. Ryzec pravý(borový) Dužina žlutavá,příjemně ovocně nebo nasládlé vonná, na lomu hojně roní oranžové červené mléko,které se pozvolna odbarvuje do šedozelena a má mírnou,nepalčivou chuť.Roste výhradně pod borovicemi-u nás pod borovicí lesní a klečí.Zvláště na travnatých okrajích borových porostů a na lesních světlinách,od července do října.Výborná jedlá houba.Jeho dvojníkem je ryzec pravý smrkový,který roste jen pod smrky,u nás pod smrkem ztepilým,a to v mladých smrkových mlázích.Mléko se zbarvuje po patnácti až třiceti minutách vínově až fialově a má hořkou,záhy palčivou chuť.Je rovněž jedlý a chutný. Ryzec peprný-Dužnina pevná,na lomu hojně roní čistě bílé mléko na vzduchu neměnné,silně palčivé chuti, bez zvláštního pachu.Roste v lesích listnatých,a to i za suchého počasí,spolu s následujícím druhem a holubinkou bez mléčnou.Jedlý jen po zvláštní úpravě(jinak nepoživatelný) Ryzec plstnatý-Dužina bílá nebo nažloutlá,ostře palčivá chuti,na lomu roní čistě bílé,barevně neměnné mléko nahořklé chuti.Poživatelný jen po zvláštní úpravě. Pak je ryzec klamný. Ten je nejedlý. Ryzec syrovinka-Dužnina bělavá,na lomu roní hojnost bílého mléka lehce natrpklé chuti,které při zasychání hnědne a zanechává i hnědé skvrny,pach dužniny což je přibližně pach rybiny nebo slanečků .Roste hlavně v borových ale i v listnatých lesích.Jedlý a chutný. (Z ruského originálu L.V.Garibova)

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *