Strmělka kyjonohá – Clitocybe clavipes
Strmělka kyjonohá – Clitocybe clavipes
(Pers.) P. Kumm., 1871
VIII. – X.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Tricholomataceae – čirůvkovité
Vědecká synonyma
Agaricus clavipesPers.
Agaricus comitialis Pers.
Ampulloclitocybe clavipes (Pers.) Redhead, Lutzoni, Moncalvo & Vilgalys
Clavicybe clavipes (Pers.) Harmaja
Clitocybe comitialis (Pers.) P. Kumm. 1871.
Agaricus comitialis Pers.
Ampulloclitocybe clavipes (Pers.) Redhead, Lutzoni, Moncalvo & Vilgalys
Clavicybe clavipes (Pers.) Harmaja
Clitocybe comitialis (Pers.) P. Kumm. 1871.
Této houbičce se na Hlinecku velice daří. Nejvíce roste v rekreační oblasti „Dlouhý“, ale roste i v mém revíru a to hned na několika místech. Jednou v čisté mladé, kyselé smrčině, kde má jiné zbarvení, než když ji nalézám v trávě a v mokřadním biotipu, kde je světlejší a nemá tak robustnější plodnice. Tento druh je jedlý, ale já jej osobně nevyhledávám. Údajně obsahuje látku „koprin“, která se nekamarádí s alkoholem ;-).
Popis
Klobouk 3-8 cm v průměru, vmáčklý nebo nálevkovitý, později i rozložený, na středu mající tupý hrbol. Často je nesouměrný a okraje mívá laločnatě zvlněné. Je hladký, barvy šedohnědé až okrově hnědé, okraj má světlejší. Hustě hnědými vlákny paprsčitě žíhaný.
Lupeny má široké, husté, často paprsčitě vidlené a dlouze sbíhající na třeň. Barvy jsou bílé až světle žluté.
Třeň 3-10 cm vysoký, 0,5-1,6 cm tlustý, vláknitý, mající silně kyjovitou bázi velikosti1,5-3,5 cm. Dole je často zahnutý Barvy je žlutobělavé s hnědavými rýhami, báze je špinavě bílá.
Dužnina je měkká, vodnatě houbovitá, za sucha bělavá, za vlhka značně přijímá vodu a je hnědavě našedlá. Vůně nenápadně příjemná, chuť mírná
Výtrusný prach je barvy bílé. Výtrusy jsou bezbarvé, vejčitě oválné, s jednou olejovou kapkou a zrnitou plazmou, velikost mají 5-7 x 3-5 µm.
Lupeny má široké, husté, často paprsčitě vidlené a dlouze sbíhající na třeň. Barvy jsou bílé až světle žluté.
Třeň 3-10 cm vysoký, 0,5-1,6 cm tlustý, vláknitý, mající silně kyjovitou bázi velikosti1,5-3,5 cm. Dole je často zahnutý Barvy je žlutobělavé s hnědavými rýhami, báze je špinavě bílá.
Dužnina je měkká, vodnatě houbovitá, za sucha bělavá, za vlhka značně přijímá vodu a je hnědavě našedlá. Vůně nenápadně příjemná, chuť mírná
Výtrusný prach je barvy bílé. Výtrusy jsou bezbarvé, vejčitě oválné, s jednou olejovou kapkou a zrnitou plazmou, velikost mají 5-7 x 3-5 µm.
Ekologie
Výskyt srpen až říjen, někdy i na jaře v listí i jehličí na bohatých jílovitých či písčitých půdách, v kulturních smrčinách na kyselejších půdách v nížinách i pahorkatině, na mechatých pastvinách poblíž lesa. Upřednostňuje vysoký mech nebo trávu.
Jedlá.
Zajímavosti
Obsahuje koprin, který zamezuje rozkladu alkoholu. Nemněl by se na ni pít vůbec žádný alkohol. Má podobné účinky jako antabus. Chuťově je spíše podřadné jakosti. Cizopasí na ní další houba a to kukmák cizopasný (Volvariella surrecta). Rozkládá opad.
Literatura
Internetové stránky 2005.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 29, 177.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188, 212.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 164.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 89, 164.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 29, 177.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188, 212.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 164.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 89, 164.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář