Liška šedá – Cantharellus cinereus
Liška šedá – Cantharellus cinereus
(Pers.) Fr.
VI. – X.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Cantharellales – liškotvaré » čeleď Cantharellaceae – liškovité
Vědecká synonyma
Cantharellus hydrolypsJ. Schröt.
Craterellus cinereus (Pers.) Quél.
Merulius cinereus (Pers.) Pers.
Merulius hydrolips (Bull.) Mérat
Merulius hydropipes Gmel.
Pseudocraterellus cinereus (Pers.) Kalamees
Xerocarpus cinereus (Pers.) P. Karst.
Craterellus cinereus (Pers.) Quél.
Merulius cinereus (Pers.) Pers.
Merulius hydrolips (Bull.) Mérat
Merulius hydropipes Gmel.
Pseudocraterellus cinereus (Pers.) Kalamees
Xerocarpus cinereus (Pers.) P. Karst.
Popis
Klobouk 1 – 6 cm v průměru vyklenutý, nepravidelně laločnatý, uprostřed vmáčklý až hluboce nálevkovitý, na středu chlupatý až šupinkatý, barvy šedohnědé až černohnědé.
Lišty sbíhavé, tlusté vidlené, spojované barvy světle šedé, ojíněné.
Třeň 2 – 8 cm dlouhý, 0,3 – 1 cm tlustý, dutý, dolů ztenčený, štíhlý, vláknitě žíhaný, barvy béžově šedé až šedohnědé, ve stáří černavé.
Dužnina vůně příjemná jako mirabelky.
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsoidně vejčité velikosti 9-10 x 5-7 µm.
Lišty sbíhavé, tlusté vidlené, spojované barvy světle šedé, ojíněné.
Třeň 2 – 8 cm dlouhý, 0,3 – 1 cm tlustý, dutý, dolů ztenčený, štíhlý, vláknitě žíhaný, barvy béžově šedé až šedohnědé, ve stáří černavé.
Dužnina vůně příjemná jako mirabelky.
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsoidně vejčité velikosti 9-10 x 5-7 µm.
Ekologie
Výskyt červenec až říjen, v kyselých doubravách a oligotrofních habrových doubravách na holé zemi většinou u lesních cest. Upřednostňuje bučiny.
Jedlá.
Možné záměny
Liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis) mající klobouk černohnědý, třeň taktéž černohnědé barvy a lištiny s modravým nádechem. Upřednostňuje teplejší polohy a je jedlá. Liška žlutavá (Cantharellus aurora), která však má žluté odstíny a je jedlá. Liška kadeřavá (Pseudocraterellus sinuosus) časo až se třemi klobouky na jednom třeni a nemá šedé odstíny. Dále se liší mikroskopicky. Je jedlá.
Zajímavosti
Dosti vzácná. Na Trutnovsku máme zatím jednu menší lokalitu v Kocbeřích. Poprvé jsme ji objevili v roce 1999.
Literatura
Internetové stránky 2004.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 43, 44.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 193.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 338, 340.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 62, 63.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 71.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 440.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 43, 44.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 193.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 338, 340.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 62, 63.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 71.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 440.
Autor: Standa Jirásek
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář