Holubinka lesklá – Russula nitida
Holubinka lesklá – Russula nitida
(Pers.) Fr.
VII. – IX.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité
Vědecká synonyma
Agaricus nitidusPers.
Russula betulina Burl.
Russula betulina Melzer
Russula roseipes sensu Cooke
Russula sphagnophila auct.
Russula venosa Velen.
Russula betulina Burl.
Russula betulina Melzer
Russula roseipes sensu Cooke
Russula sphagnophila auct.
Russula venosa Velen.
Další názvy
= holubinka žilnatá
Popis
Klobouk 2-7 cm v průměru, polokulovitý, křehký, brzy plochý až mělce nálevkovitě prohloubený, často paprsčitě zrnitá a vrásčitá, okraj rýhovaný až uzlinatě hrbolatý, barvy různých odstínů červené, přecházející do fialova, kalně zelenavě skvrnitý, někdy růžový, vybledající, uprostřed je však většinou tmavší. Pokožka více jak do poloviny slupitelná, suchý je matně lesklý, za vlhka slizký.
Lupeny v mládí mandlově bílé, později sytě smetanově nažloutlé, křehké.
Třeň 2 – 8 cm vysoký, 0,5 – 1,5 cm tlustý, válcovitý, velmi křehký, někdy kyjovitý, bílý, záhy dutý, většinou s nafialověle růžovým nádechem hlavně v dolní části.
Dužnina bílá, ve třeni někdy žlutavě skvrnitá a při nadměrné vlhkosti často šednoucí. Je velmi křehká a drobivá, slabě ovocné až nenápadné vůně, sladké chuti. V lupenech někdy až slabounce štiplavá.
Výtrusný prach je smetanově okrový, výtrusy jsou dosti proměnlivé někdy jsou široce, jindy podlouhle oválné. Na povrchu mají osténkovité výrůstky a jsou 8-13 x 6-9 µm velké.
Lupeny v mládí mandlově bílé, později sytě smetanově nažloutlé, křehké.
Třeň 2 – 8 cm vysoký, 0,5 – 1,5 cm tlustý, válcovitý, velmi křehký, někdy kyjovitý, bílý, záhy dutý, většinou s nafialověle růžovým nádechem hlavně v dolní části.
Dužnina bílá, ve třeni někdy žlutavě skvrnitá a při nadměrné vlhkosti často šednoucí. Je velmi křehká a drobivá, slabě ovocné až nenápadné vůně, sladké chuti. V lupenech někdy až slabounce štiplavá.
Výtrusný prach je smetanově okrový, výtrusy jsou dosti proměnlivé někdy jsou široce, jindy podlouhle oválné. Na povrchu mají osténkovité výrůstky a jsou 8-13 x 6-9 µm velké.
Ekologie
Výskyt červenec až září ve smrkových monokulturách i na vápenatých půdách např. druhotné smrčiny na Karlštejnsku. V březových hájích a smíšených lesích s převahou bříz, pod břízami ve vlhké trávě, mechu a rašelině. Upřednostňuje kyselé půdy.
Jedlá
Zajímavosti
Pro křehkost se špatně transportuje. Je to mykorhizní druh.
Literatura
Internetové stránky 2002.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 264.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 196.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 124.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 60
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 264.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 196.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 124.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 60
Autor: Standa Jirásek
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář