Penízovka máslová pravá – Rhodocollybia butyracea f. butyracea

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Marasmiaceae – špičkovité » rod Rhodocollybia – penízovka

Klobouk 3-9 cm v průměru, sklenutý, později rozložený s hrbolkem, matně lesklý, hladký, hygrofánní, za vlhka lepkavý, za sucha hnědý až červenohnědý, ve stáří okrový až kožově hnědý. Okraj podvinutý a slabě rýhovaný. Hrbol a okraj bývají tmavší barvy. Ve stáří jsou okraje zvlněné.
Lupeny zaobleně připojené, někdy až volné, středně husté, měkké bělavé až vodnatě šedobílé, ostří zoubkaté.
Třeň 3-8 cm vysoký, 0,5-2 cm tlustý, tuhý, nejdříve podélně vláknitý až rýhovaný, později holý, směrem dolů nápadně kuželovitě se rozšiřující, na bází ztlustlý a bíle vlnatý. V mládí plný, později vatovitě vycpaný a v dospělosti dutý. Barvy pod kloboukem bělavé, jinde červenavě hnědé až okrové.
Dužnina tenká, vodnatá, měkká, ve třeni chrupavčitá, barvy za sucha bělavé až nažloutlé, za vlhka hnědavé, chuti nevýrazné vůně slabě zatuchlá, jakoby po sterém másle.
Výtrusný prach bílý až narůžověle krémový, výtrusy elipsoidně kopinaté, hladké, bezbarvé, velikosti 6-8 x 3-4 µm.

Výskyt červen až listopad jehličnaté a smíšené lesy, na hrubých odpadech listnatých stromů dubů, buků, bříz, v alejích a parcích na chudých půdách. Upřednostňuje však jehličnany, jako jsou smrky a modříny, kde ji najdeme nejčastěji a kyselé podloží.

Jedlá.

Penízovka kuželovitá (Rhodocollybia butyracea f. asema), ta však má klobouk v různých odstínech šedé barvy a nemá žádné rezavě červené odstíny. Je jedlá.
Penízovka vláknitá (Rhodocollybia filamentosa), rostoucí na opadu jehličňanů, má klobouk nehygrofánní, nelesklý, paprsčitě vláknitý, barvy tmavě červenohnědé. Je rovněž jedlá.

Pro jídlo není ceněna, protože má poměrně nevýraznou chuť. Butyracea znamená máslová. Způsobuje dekompozici opadu. Někdy ji naleznme i v zimě. Dají se zužitkovat i zmrzlé plodnice do polévek a omáček.

Internetové stránky 2007.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 77.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 265.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 432, 433.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 182.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 94.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 181.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 128.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 138.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 180.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 78.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 192, obr. 285.

Autor: Standa Jirásek