Houby na Hlinecku

Velká jarní mykoakce a co vše tomu předcházelo

Velká jarní mykoakce a co vše tomu předcházelo

Jakožto pořadatelé jsme se s Kryšotem snažil dostat dohromady pár super lidí, kteří by se sešli v jeden čas na jednom místě. Tato akce se měla konat již 13. a 14. 4. 2013, ale počasí nám nepřálo. S tímto nešťastným situováním, za které se všem pozvaným ještě jednou zpětně omlouvám, se rozplynulo i to, aby se sešli všichni, nebo většina, které jsme pozvali. Až do poslední chvíle jsme se domnívali, že houby pěkně narostou. Jenže 3 dny před konáním akce mi zavolal Kryšot, že na Mladoboleslavské lokalitě je něco málo a na lokalitách severských leží ještě sníh. Takže jsem žhavil drát jako do Čech, tak na Slovensko, abych dal všem pozvaným vědět, že tuto akci musíme o 14 dní odložit. Naštěstí všichni pozvaní chápali vlivy počasí, takže se na mne snad ani moc nezlobili. Počasí zatím ovlivnit nedokážeme, ale je to tak dobře!
Dohodl jsem se tedy s Kryšotem, že pojedeme dne 13. 4. 2013 na Mladoboleslavskou lokalitu s tím, že vezmeme i kamaráda Marka. Jenže ruka osudu opět zasáhla. V pátek mi Kryšot volal, že nemůže jet, jelikož musí být v práci. Tak jsme se dohodli, že kontrolu provedu pouze já a Marek.
Po příjezdu jsme se vydali do lesa a nestačili jsme se divit vlastním očím. Vyrostlo tam desítky ohnivců zimních (Microstoma protractum) na nejrůznějších mikrolokalitách. Též krasočíšek žlutých (Caloscypha fulgens) jsme napočítali několik desítek kusů. Byly maličké, rozměrově pod 1mm nejmenší a 4 mm největší plodnice. Dokonce jsme objevili nová hnízda ohnivců černých (Plectania melastoma) a zcela novou lokalitu na zvoneček pohárkovitý (Urnula craterium), o kterých nevěděl ani jeden ze dvou patronů této lokality – Kryšot. Druhým je Prosty. Kryšot tam měl jiné skupinky, jak ohnivců černých (Plectania melastoma), tak zvonečků pohárkovitých (Urnula craterium). Když jsem mu tuto skutečnost volal, bylo patrné, že má neskutečnou radost.

Vše jsme si pěkně nafotili. Na lokalitě jsme byli cirka od 10 do 17 hod. Ještě v lese jsme měli nápad, že bychom zkusili na blint nějakou lokalitu na ucháče obecné (Gyromitra esculenta), ale po takto náročném dni, kdy jsme se museli 2x schovávat před jarním deštěm, jsme už neměli sil brouzdat po jiných biotopech.

Bohužel toto posunutí daného termínu mělo za následek, že se nesešli všichni pozvaní. Moc mne to mrzelo, ale to už je život. Se všemi jsem mluvil po telefonu a každý měl pádný důvod. Takže nakonec z početné výpravy, kdy se měla zúčastnit Iriska, Drahuška, Kudláček, Mahony, Ruda, Marek, Stepho a Janka, Kryšot, Prosty a já, zbylo jen „skalní jádro“ ve složení Mahony, Ruda, Kryšot a já. Lákali jsme Honzu Gaislera, ale už měl svoje plány. Též kamarád Honza Herčík a Radim (Lycan) byli v tento termín busy. Kryšot ještě stihl pozvat Zdena a pak se ještě přidal Pištora se svou ženou Evičkou.

Sraz byl v 10 ráno na Mladoboleslavské lokalitě. Mahony a Ruda jeli z Hodonína, takže dojeli do Prahy a pak jeli za mnou a já je dovedl na lokalitu. Kryšot, se svým věrným psím bratrem Jessiem, tam už na nás již čekal, vzápětí přijel, Zdeno a Pištora s Evičkou.

Chvilkové přivítání, stisky rukou, prohození pár slov a hurá do lesa. Nejdříve se šlo, jako již tradičně, na ohnivce černé. Všichni si se zájmem fotili tyto malé plodničky a pro Mahonyho to byla celková premiéra, takže si to zákonitě užil ze všech z nás nejvíce.

Neříkám, že já nikdy nic neobjevím, ale to, co dokáže Kryšot, nad tím mi zůstává rozum stát. Kousek od jedné ze sublokalit ohnivců černých vyšťoural 3 kačenky náprstkovité (Verpa conica). Pro mě to byla premiéra, tak jsem se ji snažil nafotit co nejlépe.

Pak byl přesun na lokalitu, kde se vyskytují ohnivci zimní, urnulky a krasočíšky. Cestou jsme našli něco kačenek českých (Verpa bohemica), které skončily v taštičce jedné holčičky, která se tam šla projít s tatínkem. Cesta nám ubíhala v družném hovoru celkem snadno. Šli jsme pomalu, neboť Pištora je silný kardiak a tato kopcovitá lokalita není pro jeho srdíčko tím nejschůdnějším terénem.

Došli jsme na druhou lokalitu a tam bylo neskutečné sucho, nenašli jsme ani jednoho ohnivce zimního, krasočíšku a ani urnulku. Tak jsme si tam pouze odpočinuli a pomalu se odebírali zpět k autům, vydajíc se na lokality další. Pištora s Evkou tam ještě zůstali, takže jsme se vraceli jen v pěti lidech.

5 lidí, 4 auta J a jeli jsme na Kryšotovu smržodárnou lokalitu, kde bylo desítek smržů kuželovitých (Morchella conica). Letos jsem je již fotil na jedné přípražské lokalitě, ale ani zde jsem neodolal a cvakal jsem jako o život. Kluci také nelenili, fotili smržíky a všechny nás z povzdálí sledoval a hlídal Jessie. Já jsem se na lokalitě poněkud zdržel a tak tak jsem stíhal kluky, aby mi neujeli na třetí a ve dnešním dni poslední lokalitu.

Tato lokalita je také a jak jinak než pod patronátem kamaráda Kryšota. Mohli jsme si nafotit kačenky české, ale ty jsme již všichni měli, tak jsme se vydali poněkud výše na jiné poklady. Kryšot měl připravené krasočíšky žluté, byly nádherně vybarvené a i vcelku velké. Všichni jsme si to užívali a měli z nich upřímnou radost. Příjemná nálada nás neopouštěla, jeden si dával rytířsky přednost před druhým, vtip střídal vtip a do toho všeho parta pěti chlapů fotila velice zajímavé houby.

Po nafocení krasočíšek se od nás odpojil Zdeno, jelikož musel jet zpět do Liberce s tím, že si dáme zítra vědět a popřípadě se ještě v neděli sejdeme. Na ucháče jsme pokračovali ve čtyřech. Vlastně v pěti, jelikož i Jessie je člen naší smečky! Nádherné plodnice ucháčů obecných bylo na písčité lokalitě pod borovicemi s příměsí břízy bělokoré a topolu osiky. Každý jsme si vybrali a snažili se je co nejlépe nafotit.

Cestou zpět mi kluci pomohli nasbírat něco kačenek, neboť jsem je slíbil mé přítelkyni Lucce. Klucí děkuju, moc jsme si pochutnali. Tak nějak jsme se pak rozprchli po lese s tím, že se pomalu budeme přesouvat k autům. Kryšot někam zmizel, na dohled jsem měl jen Mahonyho a někde za sebou jsem tušil Rudu. A byl to právě Jessie, který se za námi rozběhl, jako by nám chtěl něco sdělit. Začal skákat a lítat kolem nás. Pak se kouknul do dálky před sebe a rozběhl se tam. To bylo jasné znamení, že běží za Kryšotem. A kde je Kryšot, tam je nejen Jessie, ale i houby. Spíše jsme jen typovali než cokoli jiného, ale tak nějak jsme se dostali v místo, kde klečel na zemi Kryšot. Vedle něj ležel Jessie a Kryšot fotil nádherného ucháče obrovského (Gyromitra gigas). Na tomto místě ho ještě nikdy nenašel! Mahony upozornil, že kde je jeden, bývá i druhý. Tak jsem se kouknul kolem a našel jsem o poznání menší, ošklivější a okousanou plodnici toho samého druhu. Byť nebyl fotogenický, potěšil mě, nikdy před tím jsem ho ještě nenašel.

Ucháče obecného jsme si vyfotili a pak už tradá k autům. Při pohledu na severskou krajinu, která byla zahalená v mlze jsme mimoděk zrychlili krok, začalo se ochlazovat a zvedal se vítr.



O pár kilometrů dále má Kryšot chatku, kde vyrůstal jeho tatínek a ta nám byla zapůjčena coby noclehárna. Po příjezdu na tuto chatičku jsme se seznámili s Kryšotovým sympatickým tatínkem. Už vím, po kom Kryšot je 😉 Je to veliký pohodář a velice ochotně nám pomáhal s rozděláním ohně, dřívím… a vším, co jsme potřebovali na opečení pár buřtíků a uzeného masa. Škoda, že tam s námi nezůstal, zvláště s Rudou si měl co říct. Ale na druhou stranu, kdo ne?! Jeho empatie a cit nejen pro přírodu je obdivuhodný. Též bezkonfliktnost a názorová politika, kterou razí, je mně (a jistě nejen mně) velice sympatická.

Venku se začal zvedat vítr, začalo drobně mrholit. Tak tak jsme si stihli sníst něco z opečených mršinek a šli jsme raději do roztopené chatičky, kde bylo velice útulně.

Mahony se pustil do vaření, a když vaří on, tak je to zárukou kvality. Pak už jsme si jen povídali, byla tam velice příjemná a přátelská atmosféra. Trochu mi to kalil ten fakt, že se nás nesešlo více, ale to už je život. Něco se pojedlo, něco se popilo, Mahony přivezl vynikající víno a Ruda na zahřátí výbornou vínovici a jako slušní kluci jsme se kolem půl jedné odebrali do pelechu, abychom kolem 8 byli již na nohou.

Vzbudil nás Jessie, tedy aspoň mě. Dali jsme si kafčo, Ruda svůj ranní půl litr mléka, uklidili chatičku a kolem deváté vyrazili za Zdenem, který nás velice ochotně pozval na svou lokalitu, kde se vyskytují baňky velkokališné (Sarcosphaera coronaria). Bohužel na ně bylo ještě brzy, nenašli jsme ani jednu. Zdeno pak jel na své lokality zkontrolovat, zda-li se mu urodili smržíci a kačky a my jsme se vydali na poslední lokalitu v okolí Turnova, kam nás pozval Kryšot.

Já jsem tam byl již minulý rok, takže jsem to tam znám. Fotili jsme ušíčka černá (Pseudoplectania melanea), míhavky vodní i přisedlé (Vibrissea truncorum et leptospora, vodničky terčovité (Cudoniella tenuispora) a jelenky (Elaphomyces sp.).

Kluci si tam vyfotili i pár druhů hvězdovek (Geastrum sp.), které jsem jim slíbil přivést z Prahy na vyfocení. Při focení míhavek mne začala bolet hlava a dávala se do mě zima, tak jsem se od kluků odtrhl a šel jsem napřed k autu. Cestou jsem se snažil něco ještě nalézt, ale neměl jsem štěstí. Mrzelo mne, že jsme nebyli schopni objevit oranžovku vřetenovýtrusou (Byssonectria fusispora), po které jsem toužil asi nejvíce. Není všem dnům, měsícům a rokům konec. Říkám si, neobjevila se zde, třeba ji nejdu někde jinde. Cestou zpět jsem našel další ušíčka černá, která jsem si vyfotil. Kluci mě tím pádem došli a k autům jsme přišli společně.

Padala na mne únava, takže jsem se po rozloučení s Rudou, Kryšotem, Mahonym a Jessiem odtrhl a jel na Prahu sám. Kluci ještě jeli na smrže obecné (Morchella vulgaris), na což jsem už neměl sil. Trochu mne to mrzelo, ale mám na ně svou lokalitu v Praze, tak se snad ukážou tady. Snad mi to neměli za zlé, že jsem se takto zdekoval, ale jistě to není poslední akce, kterou jsme spolu zažili… Z okolí Malé Skály mi cesta trvala domů do Prahy necelých 45 min, byl jsem rád, že jsem si dal sprchu a šel si na chvíli odpočinout…

Byla to příjemná výprava a jistě nebyla poslední. Klucí, díky moc za skvělou a přátelskou společnost. Těším se na další akci, přesně tak, jak jsme se o tom bavili u Kryšota na chatičce. Budu monitorovat přípražské lokality a ž to vypukne, budu žhavit drát na všechny strany…


Posted in Akce, pozvánky


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *