Pavučinec kozlí – Cortinarius traganus

(Fr.) Fr.

VIII. – XI.

Nejedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Cortinariaceae – pavučincovité

Vědecká synonyma

Agaricus traganusFr.
Inoloma traganum (Fr.) Wünsche
Phlegmacium traganum (Fr.) M.M. Moser

Další názvy

= lilák kozlí
= pahřib kozlí

Popis

Klobouk 3 – 15 v průměru, nejdříve kulovitý, nasazený na tlustém třeni, pak polokulovitý, později vyklenutý až plochý, uprostřed má v mládí fialově hnědé vločky a podehnutý, třásnitě plstnatý okraj, což jsou zbytky rezavé oponky. Jinak je barvy fialové, hedvábně lesklý. Ve stáří šupinatě rozpraskává a bledne do rezavé až žlutě
okrové barvy. Někdy je až bílé barvy, ve stáří rozpraskává.
Lupeny jsou široce připojené, středně husté, až krátce zoubkem sbíhavé. Barvy v mládí šafránově až okrově hnědé později tmavohnědé s fialovým nádechem. Ostří je světlejší a vroubkované.
Oponka je barvy růžovofialové v dospělosti od výtrusů rezavě hnědá.
Třeň 5 – 12 cm vysoký, 1 – 5 cm tlustý, tuhý a masitý, kyjovitý na bázi až cibulovitý, barvy v mládí bledě fialové, na bázi až hnědavé, později pod páskem od výtrusů poprášený rezavě, zejména v dolní části vybledá do okrové nebo bělavé barvy s bělavějícími pásy tvořenými zbytky vela.

Dužnina je masitá a pevná, barvy žlutohnědé až šafránové, jakoby mramorovaná, u vrcholu třeně nafialovělé. Vůně mládí může být i příjemná, ve stáří je však acetylenová, chuť hořká.
Výtrusný prach rezavě hnědý, výtrusy vejčitě elipsoidní či mandlovité, nezřetelně bradavčitě tečkované, barvy rezavě hnědožluté, velikosti 7,5-10 x 5-6 µm.

Naměřeny výtrusy 9.9.2009 velikosti 8,8-9,8 x 4,9-5,6 µm

Ekologie

Výskyt srpen až listopad, ve smrkových a borových lesích, na kyselých půdách zejména ve vyšších polohách, ve smrkových monokulturách na nevápenatých půdách v rovinách a pahorkatinách. Někdy může být i pod listnáči. Upřednostňuje porosty borůvek.

Nejedlý.

Možné záměny

Pavučinec bělofialový (Cortinarius alboviolaceus), má růžovofialovou až šedohnědou barvu dužniny a vůni slabou, po syrových bramborách. Je nejedlý.
Pavučinec kafrový (Cortinarius camphoratus) který je světlejší barvy, třeň je tenčí a má nafialovělou dužninu. Je nejedlý.
Čirůvkou fialovou (Lepista nuda) která nemá rezavé lupeny a zbytky pavučinky u vrcholu třeně, má příjemnou vůni, dobrou chuť a je jedlá.
Sluka svraskalá (Cortinarius caperatus) jejíž mladé plodnice jsou podobné, nejsou však tak fialové a voní příjemně. Je jedlá.

Zajímavosti

Ve stáří je snadno poznatelný podle zápachu. Jinak vzhledově pěkný. Někteří autoři jej uvádějí jako jedovatý. Traganus v češtině znamená páchnoucí kozinou. Patří do podrodu Sericeocybe. Někteří autoři odlišují ještě 2 variety: var. finitimus a var. odoratus, které se mají lišit pouze vůní, která má být příjemně ovocná. To se však mění stářím houby a prostředím kde vyrůstá.

Literatura

Internetové stránky 2009.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 193.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 241.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 556, 557.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 255.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 299.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 168.

Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 188.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 144.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 98, 124.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str 104, 156
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 262.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 198.
Mykologický sborník č. 1-2 str.12, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 90 (příloha 71/134).
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 298, 299.

Autor: Standa Jirásek