Pavučinec fialový – Cortinarius violaceus

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Cortinariaceae – pavučincovité

Agaricus violaceusL.
Agaricus violaceus var. violaceus L.
Gomphos violaceus (L.) Kuntze

= lilák fialový

Klobouk 5-15 cm v průměru, pravidelný, velmi masitý, zvoncovitě vyklenutý později plochý, na středu s tupým hrbolkem, okraj dlouho podvinutý, jemně plstnatě šupinkatý, barvy tmavofialové až černofialové.
Lupeny zaobleně připojené, tlusté, řídké, někdy žilkami pospojované, tmavofialové, později od výtrusů rezavě hnědé. Ostří se nám pod lupou jeví vločkaté.
Oponka v mládí prstenitá, barvy světle fialové, ale záhy mizící.
Třeň 8-15 cm vysoký, 1-3 cm tlustý, na bázi dosti výrazně kyjovitě ztluštělý až cibulovitý, rovný, někdy však zakřivený, sametově vláknitě šupinkatý, často žíhaný, houbovitý, ve stáří až dutý, barvy tmavofialové.
Dužnina světle fialově mramorovaná, měkká, neměnná, chuť nevýrazná, vůně slabě pryskyřičná, jako po cedrovém dřevě, nebo juchtová.
Výtrusný prach rezavě hnědý, výtrusy vejčitě mandlovité, jemně ostnitě bradavčité, velikosti 11-16 x 7-8,5 µm.

Výskyt srpen až říjen, ve skupinách, listnaté lesy, šípákové a teplomilné doubravy, březové hájky a smíšené lesy s převahou břízy, pod duby, břízami a buky, ve smrko-bukových porostech v nížinách a pahorkatinách, ale i v čistě smrkových lesích a to v alpském podhůří. Upřednostňuje teplejší oblasti a vlhké stinné polohy a kyselé nebo nevápenité půdy.

Jedlý.

Pavučinec hercynský (Cortinarius hercynicus), který roste v čistě jehličnatém lese a liší se pouze mikroskopicky velikostí výtrusů, které jsou kratší a širší. Je taktéž jedlý.
Pavučinec kozlí (Cortinarius traganus), který však nemá hrbol, lupeny má v mládí okrové a dužnina je barvy šafránookrové a nepříjemně páchne po acetylenu. Je nejedlý.

Mimořádně pěkný. Patří do podrodu Cortinarius. Dříve do podrodu Inoloma. Je to mykorhizní druh.

Internetové stránky 2009.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 60.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 239.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 294.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 146
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 44, 192, 196.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 202.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 87, 90.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 dtr. 298.

Autor: Standa Jirásek