Štítovka černolemá – Pluteus atromarginatus

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Pluteaceae – štítovkovité

Pluteus cervinus subsp. atromarginatusKonrad
Pluteus cervinus var. atromarginatus Singer
Pluteus cervinus var. nigrofloccosus R. Schulz
Pluteus nigrofloccosus (R. Schulz) J. Favre
Pluteus tricuspidatus Velen.

Klobouk má průměr 4-12 cm, v mládí je vypouklý, později až plochý s malým středovým hrbolkem. Povrch klobouku je hladký až sametově drsný, na středu mírně šupinatý, někdy je radiálně žíhaný, vlákna a šupiny jsou hnědočerné na světlejším podkladu. Lupeny jsou volné, husté, široké, v mládí bílé, bělavé, později se barví růžově výtrusným prachem. Ostří lupenů je zbarvené tmavohnědě až černě. Třeň je válcovitý, 5-12 cm dlouhý, 0,5-1,5 cm tlustý, může být směrem k bázi mírně rozšířený. Má bělavou barvu s podlouhlými šedavými nebo hnědavými vlákny. Dužnina je měkká, bílá, vůně nevýrazná, chuť slabě houbová. Výtrusný prach je růžově hnědavý, výtrusy bezbarvé, hladké, elipsoidní až slzovité, 6-7,8 × 4,4-5,6 μm velké.

Podobná je především štítovka jelení (Pluteus cervinus), která ale nemá tmavě zbarvené ostří lupenů a roste hlavně na dřevu listnáčů. Štítovka stinná (Pluteus umbrosus), která má také tmavě zbarvené ostří lupenů, má povrch klobouku tmavohnědě síťnatě šupinatý, hnědé šupinky má i na třeni.

Je to jedlá houba horší kvality.

Druh je znám z Evropy a Severní Ameriky.

Roste v červenci až říjnu na mrtvém dřevu jehličnanů, vzácně i listnáčů, většinou jednotlivě.

Zdroj:botany.cz