Řasnatka fialová – Peziza subviolacea

Svrcek

V. – X.

Nejedlá

říše Fungi – houby » třída Pezizomycetes » řád Pezizales – kustřebkotvaré » čeleď Pezizaceae – kustřebkovité

Vědecká synonyma

Humaria tenacella(W. Phillips) Sacc.
Peziza tenacella W. Phillips

http://www.youtube.com/watch?v=lm_PRDHzoF0

Tato řasnatka je na Hlinecku velice hojná. Na jakémkoli novém spáleništi se po dobu dvou, tří let objevuje ve velkém počtu. Nejlepší spáleniště jsou po pálení klestí. Roste pospolitě s kalichovkou a šupinovkou spáleništní, bělokosmatkou a zvonečkem uhelným. Zdenda Hromádko, posílal několik plodnic z různých lokalit Martinovi Bartůškovi pod mikroskopické určení. Náš odhad a makro určení se potvrdilo. Tato řasnatka není jedlá.

Popis

Plodnice 1-4 cm v průměru, nejdříve široce miskovitá, později až ploše rozložená s okrajem žlutohnědě šupinkatým. Přisedlá k substrátu. Někdy však mývá nepatrný třeň, na bázi je bíle plstnatá
Vnitřní strana hladká, v mládí jasně fialová ve stáří špinavě fialová až hnědnoucí.
Vnější strana bělavá s modravým nádechem, později až žlutohnědá.

Dužnina na řezu roní vodnatě bílé mléko.

Ekologie

Výskyt květen až říjen jednotlivě nebo ve skupinách na starých spáleništích v listnatých a jehličnatých lesích, někdy i na písčitých půdách bohatých na minerály a chudých na humus.

Nejedlá.

Možné záměny

Řasnatka Moserova (Peziza moseri) – nejedlá,
Řasnatka spáleništní (Peziza ampelina) – nejedlá.

Zajímavosti

Tyto řasnatky se dají od sebe rozlišit pouze mikroskopicky. Tato řasnatka se na spáleništích objevuje již z jara se zvonečkem uhelným (Geopyxis carbonaria).

Literatura

Internetové stránky 2003.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 47.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 43.
Mykologický sborník č. 3-5 1970 str. 59.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 159, 161.