Penízovka dlouhonohá – Xerula pudens
Penízovka dlouhonohá – Xerula pudens
(Pers.) Singer
VI. – X.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Physalacriaceae
Vědecká synonyma
Agaricus pudensPers.
Agaricus radicatus var. pudens Pers.
Agaricus radicatus ß pudens Pers.
Collybia longipes var. badia Quél. & Le Bret.
Collybia pudens (Pers.) S. Lundell
Gymnopus pudens (Pers.) Gray
Oudemansiella badia (Lucand) M.M. Moser
Oudemansiella pudens (Pers.) Pegler & T.W.K. Young
Agaricus radicatus var. pudens Pers.
Agaricus radicatus ß pudens Pers.
Collybia longipes var. badia Quél. & Le Bret.
Collybia pudens (Pers.) S. Lundell
Gymnopus pudens (Pers.) Gray
Oudemansiella badia (Lucand) M.M. Moser
Oudemansiella pudens (Pers.) Pegler & T.W.K. Young
Další názvy
= slizečka dlouhonohá
Popis
Klobouk až 100 mm, vyklenutý, široce kuželovitý ,suchý, jemně krátce chlupatý, žlutohnědý až hnědý, někdy s olivovým nádechem. Lupeny řídké, vysoké, ke třeni zúženě připojené, bílé až krémové. Třeň až 150 mm vysoký, vřetenovitě kořenující, zbarvený jako klobouk, sametově chloupkatý, podélně brázditý. Dužnina tenká, bílá, vůně nenápadná, chuť mírně nahořklá.
Český starší název slizečka dlouhonohá.
Jedlá ………………… Penízovka dlouhonohá je jedlý druh houby horší kvality, lze použít jen klobouky, nohy jsou příliš houževnaté. Hodí se do polévek a směsí.
Doba výskytu:
červen až říjen
Roste nehojně ve světlých jehličnatých lesích, zejména v doubravách na mrtvých kořenech a dřevě ukrytém v zemi.
Možná záměna:
Za penízovku kořenující (Xerula radicata), která má však klobouk lysý jemně vrásčitý a lysý hladký třeň.
Autor textu: Dalibor Marounek
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář