Choroš brvitý – Polyporus ciliatus
Choroš brvitý – Polyporus ciliatus
Fr.
III. – XI.
Nejedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Polyporaceae – chorošovité
Vědecká synonyma
Boletus nummulariformisL. Marchand
Favolus brasiliensis var. guarapiensis (Speg.) Rick.
Polyporellus ciliatus (Fr.) P. Karst.
Polyporus brumalis f. vernalis (Fr.) Weinm
Polyporus brumalis var. ciliatus (Fr.) anon. ined.
Polyporus brumalis var. expansus Velen.
Polyporus coerulescens Velen.
Polyporus guarapiensis Speg.
Polyporus saitoi Lloyd
Polyporus ustalis Velen.
Favolus brasiliensis var. guarapiensis (Speg.) Rick.
Polyporellus ciliatus (Fr.) P. Karst.
Polyporus brumalis f. vernalis (Fr.) Weinm
Polyporus brumalis var. ciliatus (Fr.) anon. ined.
Polyporus brumalis var. expansus Velen.
Polyporus coerulescens Velen.
Polyporus guarapiensis Speg.
Polyporus saitoi Lloyd
Polyporus ustalis Velen.
Další názvy
= choroš zimní
Tento druh většinou nalézám v jarních měsících, kde ještě člověk kouká na veškeré větvičky, kmínky, kmeny apod. V letních se zaměřuji na jinou druhovou sortu. U P. brumalis a ciliatus jsou nepatrné rozlišovací znaky. Někde jsou udávaný, jako jeden druh, jinde je P. ciliatus jako ch. brvitý a zimní. Jinde je ch. zimní jako P. brumalis. Je to vše zamotané -;).Popis
Klobouk 2 – 10 cm v průměru, ztuha kožovitý, okrouhlý, vyklenutý, později plochý, občas uprostřed trochu vmáčklý. Je jemně plstnatý až přitiskle šupinkatý ve stáří olýsávající, na okraji chlupatý. Barvu má okrově žlutou až šedohnědou která později vyblédá do žlutě okrové.
Rourky jsou krátké a mírně sbíhavé, bílé, ve stáří nažloutlé. Póry velmi drobné, 5-6 na 1mm a okrouhlé.
Třeň 2 – 6 cm vysoký, 0,5 – 1 cm tlustý válcovitý, někdy mírně výstředný, jemně hnědě šupinkatý, barvy šedé.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou válcovité, hladké, bezbarvé a 5-7,5 x 1,5-2,5 µm velké
Rourky jsou krátké a mírně sbíhavé, bílé, ve stáří nažloutlé. Póry velmi drobné, 5-6 na 1mm a okrouhlé.
Třeň 2 – 6 cm vysoký, 0,5 – 1 cm tlustý válcovitý, někdy mírně výstředný, jemně hnědě šupinkatý, barvy šedé.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou válcovité, hladké, bezbarvé a 5-7,5 x 1,5-2,5 µm velké
Naměřeny výtrusy 20.5.2009 5,6 – 7 x 2,1 µm.
Ekologie
Výskyt březen až listopad, hojně jednotlivě nebo ve skupinách v lesostepích s dubem pýřitým, dále pak listnaté a smíšené lesy, na ležících větvích, kmenech, ale i na pařezech listnáčů, zejména bříz, olší, jeřábů a buků. Výjimečně i na jehličnanech.
Nejedlý.
Možné záměny
Choroš poloplastvový Polyporus brumalis, který má větší póry a tmavší klobouk. Je též nejedlý.
Zajímavosti
Rozkládá odumřelou dřevní hmotu a vyvolává její bílou hnilobu. Někteří autoři si zaměňují jména ale i popisy choroše zimního a choroše poloplástvového (Polyporus brumalis). České názvy jsou při správném popisu velmi neodpovídající latině. Ústí rourek jsou viditelná pouze pod lupou.
Literatura
Internetové stránky 2006.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 131.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 114, 286, 288, 289.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 154.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 108.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 130.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 68.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 80.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str 28.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str.69.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 131.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 114, 286, 288, 289.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 154.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 108.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 130.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 68.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 80.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str 28.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str.69.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář