Šťavnatka olivově bílá – Hygrophorus olivaceoalbus
Šťavnatka olivově bílá – Hygrophorus olivaceoalbus
VIII. – XI.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Hygrophoraceae – šťavnatkovité
Vědecká synonyma
Agaricus olivaceoalbusFr.
Popis
Klobouk 2-7 cm v průměru, v mládí kuželovitě zvoncovitý s podvinutým okrajem, později vyklenutý na středu s hrbolem a ve stáří až plochý, někdy s mírně vmáčklým středem, silně slizký, vrstevnatě vláknitý. Barvy je šedohnědé s olivově zelenavým nádechem, nejtmavší je na středu.
Lupeny jsou široké, prořídlé, krátce sbíhavé, barvy bílé až krémové někdy s jemně namodralým nádechem.
Prsten tvoří prstenitá zóna, která je slizovitá.
Třeň 6-15 cm vysoký 0,4-0,8 cm tlustý, válcovitý, plný, na bázi ztenčený, nad prstenem suchý a barvy bílé, pod slizký, celý jemně vločkatý,. Barva je na podkladu bělavá a je olivově hnědě žíhaný. u vrcholu je ostře ohraničena bílá zóna.
Dužnina je dosti tenká, měkká, šťavnatá, barvy bílé, vůně nevýrazná, chuť jemná až neznatelná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsoidní, bezbarvé, hladké,10-15 x 6-9 µm velké.
Lupeny jsou široké, prořídlé, krátce sbíhavé, barvy bílé až krémové někdy s jemně namodralým nádechem.
Prsten tvoří prstenitá zóna, která je slizovitá.
Třeň 6-15 cm vysoký 0,4-0,8 cm tlustý, válcovitý, plný, na bázi ztenčený, nad prstenem suchý a barvy bílé, pod slizký, celý jemně vločkatý,. Barva je na podkladu bělavá a je olivově hnědě žíhaný. u vrcholu je ostře ohraničena bílá zóna.
Dužnina je dosti tenká, měkká, šťavnatá, barvy bílé, vůně nevýrazná, chuť jemná až neznatelná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsoidní, bezbarvé, hladké,10-15 x 6-9 µm velké.
Ekologie
Výskyt srpen až listopad v jehličnatých lesích. Upřednostňuje přirozené smrčiny vlhčí místa, rašeliniště, mechy a vyšší polohy.
Jedlá.
Možné záměny
Šťavnatka dvoubarvá (Hygrophorus persoonii) jenž je robustnější, má šedohnědý až tmavě hnědý klobouk, tlustší třeň, slizovatější a roste v listnatých lesích v nižších polohách. Upřednostňuje duby a habry – jedlá.
Šťavnatka Korhonenova Hygrophorus korhonenii jež je robustnější a na klobouku má místo olivových černé odstíny. Je velmi vzácná.
Šťavnatka Korhonenova Hygrophorus korhonenii jež je robustnější a na klobouku má místo olivových černé odstíny. Je velmi vzácná.
Zajímavosti
Je to mykorhizní houba. Zajímavé jsou nálezy z lesostepi s dubem pýřitým (Quercus pubescens). Je vhodná k nakládání.
Literatura
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 141.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 353.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 408
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 163.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 143.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 96.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 58.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 45
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 128.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 31.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 353.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 408
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 163.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 143.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 96.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 58.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str. 45
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 188.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 128.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 31.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář