Ryzec severský – Lactarius trivialis

(Fr.) Fr. 1838

VI. – IX.

(Ne) jedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité

Vědecká synonyma

Agaricus trivialisFr.
Lactifluus trivialis (Fr.) Kuntze

http://www.youtube.com/watch?v=Vs3PSHIU7l8

Tento druh houby mi tu roste na třech lokalitách. Poslední je z loňského léta z nedaleké Čertoviny. Nejhojnější je v okolí Hamerské přehrady, kde roste převážně u cesty. Roste ve smíšeném lese (v pořadí, hojnosti) smrk, borovice, bříza. Zde na Hlinecku je velice kyselá půda, která tomuto druhu, velice prospívá. V literatuře je někde udávaný jako jedlý, ale já jej nedoporučuji sbírat, pro jeho svíravost. Vůně slabě ovocná, chuť mírná a jemně pálivá. Je spousta jiných, chutnějších ryzců.

Klobouk:

nejprve ploše polokulovitý s lehce vmáčklým středem, později až nálevkovitý, často velmi nepravidelného tvaru. Velikost se pohybuje mezi 50-150mm. Okraj klobouku dlouho výrazně podvinutý. Barva stříbřitě šedavá, fialově šedavá, od středu často vybledající a s okrově nahnědlými skvrnami. Klobouk je za deště slizký.

Lupeny:

poměrně husté, bělavé, později nabírající odstíny žlutavě okrové, na otlačených místech tmavší. Občas se zelenavě šedými skvrnami od zasychajícího mléka.

Třeň:

40-100×10-30mm, bělavě nažloutlý, lesklý, lepkavý, později ve stáří až šedavý.

Dužnina:

bělavá, jen v kloboukové části jemně nafialovělá. Mléko bílé, na vzduchu sírově žloutnoucí, nejprve mírné po chvilce svíravě palčivé. Vůně dužniny příjemná.

Využití:

je sice jedlý, ale stejně jako L. piperatus je ho třeba vhodně připravit (např. mléčné kvašení), kdy ztratí svou hořkost a palčivost. U citlivějších jedinců může po pozření vyvolat nepříjemné pocity až vomitus.

Výskyt:

Roste především v horských a podhorských oblastech v místech se zachovalým původním biotopem a ekologií. Hlavně pod smrky (Picea), borovicemi (Pinus) a břízami (Betula). Není příliš hojný a je vázán na kyselejší podloží.

Zdrojový popis: houbaření.cz