Šupinovka nevonná – Gymnopilus penetrans

(Fr.) Murrill

VII – XI

Nejedlá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Strophariaceae – límcovkovité

Vědecká synonyma

Agaricus hybridusBull.
Agaricus hybridus sensu Fries
Agaricus penetrans Fr.
Dryophila penetrans (Fr.) Quél.
Flammula hybrida sensu auct.
Flammula hybrida (Bull.) Gillet
Flammula penetrans (Fr.) Quél.
Fulvidula hybrida sensu auct.
Fulvidula hybrida (Bull.) Romagn.
Fulvidula hybrida (Bull.) Singer

Další názvy

= šupinovka pařezová

Tento druh šupinovky na Hlinecku roste dosti hojně. Vyhovují ji zdejší vlastnosti, které potřebuje k růstu. Hodně borových porostů, kyselá zásaditá půda, a vyšší nadmořskou výšku. Potkávám ji většinou na borových pařezech. Tento druh šupinovky není jedlý. Níže v popisu (v zajímavostech), je popsáno, že šupinovku borovou, slučují se šupinovkou pařezovou. Tento druh houby není jedlý. Má hořkou chuť.

Popis

Klobouk 2-8,5 cm v průměru, nejdříve vyklenutý, posléze plochý, tence masitý, hladký, v dospělosti lysý. V mládí je jemně plstnatý a okraj má podvinutý a je ozdoben zbytky vela. Barvy je liškově oranžové ve stáří až rezavě hnědý.
Lupeny jsou zoubkem úzce připojené, dosti husté, barvy žluté, později rezavožluté ve stáří až oranžově skořicové.
Třeň 2-8,5 cm vysoký, 0,2-1cm tlustý, válcovitý, na bázi mírně ztlustlý, barvy světle okrové u vrcholu nažloutlé, později je rezavý, bíle hedvábitě vláknitý, někdy s pavučinovitým prstenčitým páskem. Jinak je u vrcholu ojíněný a většinou celý rýhovaný.

Dužnina v klobouku bledě žlutá až bělavá, ve třeni narezavělá, chuť hořká.
Výtrusný prach rezavě hnědý – výtrusy elipsoidně až vejčitě mandlovité, jemně bradavčité, žluté, velikosti 7-9 x 3,5-4,5 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až listopad, vcelku hojně na rozkládajícím se dřevě jehličnanů. Upřednostňuje borovice a kyselé půdy.

Nejedlá.

Možné záměny

Šupinovka jedlová (Gymnopilus sapineus) – nejedlá

Zajímavosti

Dobře ji poznáme podle přítomnosti bělavého vela v mládí na třeni, živě zbarveného klobouku. Někteří autoři uznávají šupinovku pařezovou (Gymnopilus hybridus) jako samostatný druh. Dle nového zařazení byl z těchto dvou druhů udělán jediný. Viz Index Fungorum.

Literatura

Internetové stránky 2004.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 291.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 200.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 93.

Zdroj: BioLib.cz