Slizečka porcelánová – Oudemansiella mucida

(Schrad. ex Fr.) Hoehn.

VII. – X.

Jedlá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Physalacriaceae

Vědecká synonyma

Armillaria mucida(Schrad.) P. Kumm.
Mucidula mucida (Schrad.) Pat.

Další názvy

= slizečka slizká

Tento druh jsem viděl třikrát v životě. Poprvé v zámeckém parku v Chotěboři na starém mohutném buku. Po druhé v CHKO Železné hory v pralese Polom, kde se mi poprvé podařila krásně nafotografovat na starém spadlém bukovém kmenu. Bohužel při úklidu složek v počítači, jsem omylem dal složku vymazat. Přišel o všechny krásné fotografie a hlavně různé druhy. Letos se mi slizovka opět podařila v Polomu nalézt, ale jen tyto tři krásné plodnice. Po třetí jsem ji zahlédl, v pralese Žákova hora. Roste pospolitě s čihovitkou masovou a černorosolem bukovým. Slizečka porcelánová má obsahové látky, ze kterých bylo izolováno původní české antibiotikum mucidermin, používané k léčbě plísňových kožních onemocnění. Podle některých výzkumů má i cytostatické účinky. Je jedlá.

Popis

Slizečka porcelánová roste v Čechách většinou jen ve starých lesních přírodních rezervacích a častěji bývá ve formě s nahnědlým nebo našedlým kloboukem.

Její klobouk má 3 -8cm v průměru, v mládí je polokulovitý, zprohýbaný až zvlněný, se sklopeným okrajem, pak ploše rozložený, velmi slizký, čistě bílý nebo hnědavý či našedlý, tenký, průsvitný, lesklý, později rozmanitě svraskalý až plihý, jinak měkce pružný, od okraje rýhovaný. Lupeny jsou řídké, 8 -12mm vysoké, břichatě vypouklé, přirostlé k třeni a jen nepatrně sbíhavé, čistě bílé. Třeň je 3 -10cm vysoký a 2 -4mm tlustý, válcovitý, dutý, dole mírně kyjovitě zduřelý, často obloukovitě prohnutý nebon zvlněný, někdy uprostřed zploštělý, bílý, dole nahnědlý, našedlý, někdy olivově šedý nebo až začernalý a až na 1cm ztloustlý, poněkud chrupavčitý, tuhý, dole přecházející v řepovitě zúžený výběžek pronikající do dřeva, z něhož vyrůstají bílé provazce podhoubí.

Z blanitého závoje, v mládí zakrývajícího lupeny, zůstává na třeni bílý, odstávající, slizem pokrytý prsten, který později zplihne a je převislý. Nad prstenem je třeň suchý, pod ním vláknitý a obalený slizem. Dužina je čistě bílá, měkká, bez vůně, s trochu nakyslou chutí. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, skoro kulovité, hladké. Mezi bazidiemi jsou v roušku neplodné buňky – cystidy, které jsou značně velké a vysoké, velmi převyšující bazidie, jsou hruškovitého, vakovitého nebo lahvicovitého tvaru, s tenkou buněčnou stěnou.

Výskyt
Slizečka porcelánová roste od srpna až do listopadu ve starých bukových nebo smíšených lesích, hlavně v pralesových porostech, původně bučinách nebo v horských smíšených porostech jedle, buku, smrku a klenu, někdy na živých bucích

v místech rozmanitých poranění, ve vyhnívajících sucích po uschlých a ulomených větví, často vysoko v korunách, jindy na padlých kmenech, pařezech nebo i silnějších ulomených větvích, obyčejně v trsech, jen někdy jednotlivě.

Tato houba je hojnější v Karpatech, kde roste převážně v čistě bílé formě, takže plodnice vypadají jako z porcelánu.

Použití
Slizečka porcelánová je jedlá, ale téměř bez chuti a málo vydatná. Používá se tedy spíše do směsí s jinými suššími houbami, které mají kořenovou chuť a vůni, např. s opěnkou měnlivou, která také roste na bukovém dřevě, ale většinou mrtvém.

Slizečka porcelánová porušuje bukové dřevo hnilobou a poškozuje i živé stromy, oproti jiným houbám rostoucím na buku je ale její fytopatologický a lesnický význam podružný. Mnohem větší význam má tím, že produkuje antibiotikum mucidin, který má vynikající účinek proti účinkům jiných hub, zejména těch, které působí kožní onemocnění lidí.

Zdrojový popis: AtlasRostlin.cz