Klouzek obecný – Suillus luteus
Klouzek obecný – Suillus luteus
(L. ex Fr.) S. F. Gray
V – XI
Jedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Suillaceae – klouzkovité
Vědecká synonyma
Boletopsis lutea(L.) Henn.
Boletus luteus L.
Ixocomus luteus (L. ex Fr.) Quél.
Boletus luteus L.
Ixocomus luteus (L. ex Fr.) Quél.
Další názvy
= klouzek žlutý
Tento druh klouzka je hojný asi jako klouzek sličný. Místy roste ve velkém množství, místy jen zřídka, ale ve zdejším prostředí převládají jehličnany, smrk, borovice, modřín, čili se tu klouzkům velice daří. Když je klouzků velké množství, beru si do košíku, jen několik plodniček na chuť, ostatní nechávám na místě. Klouzek roste, tam, kde se objeví borovice, nebo podobný borovicový porost. Klouzek obecný je mykorhizní houba, čili roste, jak píšu. Před chatou mám starou několikaletou kleč, pod kterou klouzek roste. Kolem ohniště mi též klouzek roste, nedaleko jsou borovice. Tyto klouzky můžete vidět na zdejších fotografiích. Klouzek obecný, je všestranná houba. U větších plodnic doporučuji loupat klobouk. Je to jedlá výborná houba.
Popis
Klobouk 3 – 15 cm v průměru, polokulovitý, široce kuželovitý, později vyklenutý až skoro plochý, občas s tupým hrbolem, za vlhka velmi hlenovitě slizký, lepkavý a lesklý, radiálně vláknitě žíhaný. Barvy čokoládově hnědé až žlutohnědé, stářím vybledávající s velmi snadno slupitelnou. pokožkou.
Rourky jsou široce přirostlé, neodsedlé, někdy i mírně sbíhavé, snadno se oddělující od dužniny. Barvy světle žluté až zlatožluté. Póry okrouhlé, drobné, zřídka vylučující bílou tekutinu, barvy slámově až citrónově žluté, ve stáří červenohnědé. V mládí jsou zakryté bílou plachtičkou.
Velum bělavé, na spodní straně fialové až nahnědlé, zanechávající na třeni prsten.
Prsten výrazný, blanitý, kožovitý, barvy na spodní straně purpurově hnědé na horní straně je bělavý.
Třeň 3 – 11 cm vysoký, 1 – 3 cm tlustý, válcovitý, na vrcholu jemně žlutavě nebo hnědavě zrnitý, s drobnou síťkou. Pod prstenem hnědý až fialově hnědý, tmavnoucí do hnědočerné a slizký.
Dužnina nejdříve tvrdá a bělavá až citrónově žlutá, později měkká a ve spodní části třeně hnědavá, na řezu barvu neměnní. Chuť mírná až slabě nakyslá, vůně slabě ovocná.
Výtrusný prach hnědý někdy i okrově hnědý, výtrusy elipsoidně vřetenovité, světle žluté až hnědožluté, velikosti 7-10,5 x 2,5-3,5 µm.
Rourky jsou široce přirostlé, neodsedlé, někdy i mírně sbíhavé, snadno se oddělující od dužniny. Barvy světle žluté až zlatožluté. Póry okrouhlé, drobné, zřídka vylučující bílou tekutinu, barvy slámově až citrónově žluté, ve stáří červenohnědé. V mládí jsou zakryté bílou plachtičkou.
Velum bělavé, na spodní straně fialové až nahnědlé, zanechávající na třeni prsten.
Prsten výrazný, blanitý, kožovitý, barvy na spodní straně purpurově hnědé na horní straně je bělavý.
Třeň 3 – 11 cm vysoký, 1 – 3 cm tlustý, válcovitý, na vrcholu jemně žlutavě nebo hnědavě zrnitý, s drobnou síťkou. Pod prstenem hnědý až fialově hnědý, tmavnoucí do hnědočerné a slizký.
Dužnina nejdříve tvrdá a bělavá až citrónově žlutá, později měkká a ve spodní části třeně hnědavá, na řezu barvu neměnní. Chuť mírná až slabě nakyslá, vůně slabě ovocná.
Výtrusný prach hnědý někdy i okrově hnědý, výtrusy elipsoidně vřetenovité, světle žluté až hnědožluté, velikosti 7-10,5 x 2,5-3,5 µm.
Ekologie
Výskyt květen až listopad v jehličnatých lesích, přirozených borových porostech, od nížin do hor, ve skupinách nebo jednotlivě pod borovicemi s dvěma jehlicemi ve svazečku. To je borovice lesní, borovice černá, borovice blatka. Upřednostňuje suchou písčitou půdu s malou vrstvou humusu a mladé jehličnaté porosty a chladnější klima.
Jedlý.
Možné záměny
Klouzek zrnitý (Suillus granulatus) který nemá prsten a má světlejší klobouk. Je jedlý.
Klouzek žíhaný (Suillus collinitus), který je loučovitě vrostle tmavě vláknitý, rostoucí pod borovicemi na vápenité půdě a je též jedlý.
Slizák mazlavý (Gomphidius glutinosus) při pohledu svrchu někdy nerozeznatelný. Na spodní části klobouku má však místo rourek lupeny. Je jedlý.
Klouzek žíhaný (Suillus collinitus), který je loučovitě vrostle tmavě vláknitý, rostoucí pod borovicemi na vápenité půdě a je též jedlý.
Slizák mazlavý (Gomphidius glutinosus) při pohledu svrchu někdy nerozeznatelný. Na spodní části klobouku má však místo rourek lupeny. Je jedlý.
Zajímavosti
Při sběru velmi znečištěný. V Patagonii a v jižní Chile je možné vysazovat borovici lesní jen po očkování tímto klouzkem, protože podporuje její růst i v nejhorších podmínkách. Je to mykorhizní druh který tvoří mykorhizu s borovicí. V Alpách vystupuje až do výše 2330 m. Někdy to bývá i anthrakoksenní houba a nejdeme jej náhodně i na spáleništi. Z kulinářského hlediska je výborný v polévce, smetanové omáčce, do smaženice, pod maso a výtečný je též ve slaném závinu. V roce 1969 v anketě houby a jejich úprava skončil na 10 – 13 místě se 4 hlasy. U některých lidí však vyvolává podobné alergické reakce jako čechratka podvinutá (Paxillus involutus). Luteus znamená žlutý.
Zdrojový popis: BioLib.cz
Jak se klouzek upravuje
Klobouk klouzku obecného lze snadno sloupnout, ale mladší a zdravé kousky se loupat nemusí. Samozřejmě se musí dostatečně očistit. Klouzek sličný se loupe mnohem hůře, proto je jednodušší jej otřít vlhkým hadříkem, případně omýt
Co se z klouzků vaří
Klouzek je chutná a dobře stravitelná houba s rozmanitým použitím v kuchyni, kde ho využíváme například:
- do polévek: Klouzek se hodí především do mléčných kyselých polévek, ale lze jej použít i do bramborových, gulášových a zeleninových polévek.
- do omáček: Jemné klouzky se především hodí do smetanových houbových omáček, ale můžeme je přidávat i do dalších omáček včetně gulášů.
- smažený: Pro smažení se hodí středně velké kloboučky, které obalujeme buď v trojobalu, nebo v různě ochuceném těstíčku.
- do houbových karbanátků a placiček: Drobně nakrájené a předem povařené nebo podušené klouzky mohou být základem houbových karbanátků či placiček včetně lívanečků.
- do nádivek: Nadrobno pokrájené a podušené klouzky přidáváme spolu s dalšími surovinami do nádivek, kterými plníme masové rolády, závitky nebo slané koláče a záviny.
- do houbové smaženice: Houbové smaženice jsou nejlepší ze směsi hub. Ke klouzkům tak můžeme přidávat jakékoli další jedlé houby.
- do houbového leča: Nemáme-li chuť nebo dostatek hub na houbovou smaženici, můžeme si připravit z klouzků a rajčat, paprik a vajec houbové lečo.
- jako přísada k masovým pokrmům: Klouzky se hodí téměř ke všem druhům masa, které připravujeme jako dušené maso. Můžeme ho přidávat i k pečeným masům, pokud je při pečení budeme dostatečně podlévat.
- do směsí masa a zeleniny: Klouzky můžeme bez obav přidávat do směsí masa a zeleniny připravovaných podle nejrůznějších receptů. Konečnou chuť takového pokrmu klouzek nepokazí.
- na nakládání do octa: Klouzky se mohou nakládat do sladkokyselých nálevů podobně jako ostatní druhy hub nebo například okurky.
- do směsí nakládané zeleniny: Nemáme-li dostatek hub na samostatné nakládání, můžeme klouzky přidávat do směsí květáku, okurek, mrkve a další zeleniny. Získáme tak pestřejší směs.
- k sušení: Klouzky nakrájené na větší kousky můžeme i sušit a usušené uložit na zimní období.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář