Hnojník třpytivý – Coprinellus micaceus
Hnojník třpytivý – Coprinellus micaceus
(Bull.) Vilgalys, Hopple & Jacq. Johnson
V. – X.
Jdlý/nejedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Psathyrellaceae – křehutkovité
Hnojník třpytivý a ostatní druhy hnojníků rostou na Hlinecku docela hojně. Mezi houbaři je asi nejvíc známý hnojník obecný, inkoustový a třpytivý. H. třpytivý zde vyrůstá hojně v dubnu až listopadu, nejvíce však v září ve smíšených a listnatých lesích, remízcích, parcích a zahradách v blízkosti starých stromů a pařezů listnáčů, také přímo na nich. Objevuje se v bohatých trsech i jednotlivě. Je udáván jako nejedlý, někde jedlý. Poznámka: Hnojník třpytivý má údajně, podobně jako hnojník inkoustový, ve spojení s alkoholem jedovaté účinky.
Období sběru hnojníku
Houbaři sbírají hnojníky zejména v době, kdy jiné houby nerostou. Od dubna do listopadu je dost dlouhé období pro jejich výskyt. Je proto nutné dávat pozor na hnojník inkoustový a třpytivý. Jejich záměnou za obecný a při následné konzumaci se objeví nápadná červeň v obličeji, která se šíří dolů po těle i na horní končetiny. Dostaví se bušení srdce, dušnost, zvracení, průjem a strach. Tyto příznaky se nemusí projevit v plné šíři, odpovídají množství požité houby, případně množství alkoholu. Mohou se však projevit až do čtvrtého dne po novém napití alkoholu se slábnoucí intenzitou, aniž by se znovu konzumovala houba. Pomoc pak je vhodné vyhledat na psychiatrickém oddělení, které má s léčbou antabusového efektu zkušenosti.
Popis: Dřevokazné houby
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, podtřída Agaricomycetidae, řád Agaricales, čeleď Psathyrellaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá s třeněm, vyrůstající v trsech
Klobouk: 1-5 cm v široký a 1-4 cm vysoký, v mládí vejčitě vyklenutý nebo zvonovitý, se zvlněným okrajem, na povrchu výrazně rýhovaný, ve stáří rozložený a paprsčitě rozpraskaný, velmi křehký, okrový až světle hnědý, s výrazně tmavším středem, později šedočerný, v mládí pokrytý drobnými třpytivě bílými šupinkami (zbytky véla), stářím olysávající
Lupeny: husté, 3-8 mm široké, na třeň úzce připojené, v mládí bílé nebo nažloutlé, později hnědofialové až téměř černé s bíle vločkatým ostřím
Třeň: 3-12 cm dlouhý, 2-7 mm v průměru, válcovitý, uvnitř dutý, v mládí lehce pýřitý, bez prstenu, později hladký, bílý nebo krémový se žloutnoucí bází, křehký
Dužnina: velmi tenká, bílá, nažloutlá, později okrově až olivově hnědá, bez výrazné chuti a vůně
Výtrusný prach: tmavě hnědý až černý
Výtrusy: červenohnědé, vejčité, na jednom konci zašpičatělé, 7-11 × 4,5-7 µm velké
Výskyt: velmi hojně od dubna do listopadu v trsech okolo pařezů a kmenů starých živých nebo odumřelých listnáčů, někdy také v půdě nad kořeny
Poznámky: nejedlá houba, při kombinaci s alkoholem může vyvolat otravu (tzv. antabusový efekt)
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář