První červnový víkend

Po čtrnácti dnech přišel opět velký déšť. Koryta řek se zvedají nejen na Moravě, ale i v Čechách. Pardubický kraj nesmí v ničem zahálet, čili i zde se potůčky, říčky, řeky dostávaly z koryt. Jel jsem se tedy podívat k Hamerské přehradě, jestli voda neteče přes přepad jako v roce 1996. Nestalo se tak. Šel jsem k přítoku a zde bylo vidět, kolik vody muselo téct. Tráva byla slehlá, nánosy bahna, větví zabraňovaly přítoku vody do nádrže. Chrudimka byla před vtokem do nádrže rozlitá po okolí. Navštívil jsem kovářoviště, které je na levém metr vysokém břehu řeky. Některá místa byla ještě pod vodou. V těchto místech roste i kyjanka purpurová. Zde je malé video.

Řeka Chrudimka po tříhodinové kulminaci

Po celém břehu mi rostou kováři.
Na videu je vidět, jak je voda ještě rozlitá a kde tekla (ležatá tráva, nánosy bahna, písku). V záhybu řeky, kde je v pozadí chata, bývá většinou 15-20 centimetrů vody. Zde řeku přecházím k chatě. Bohužel dnes zde byla výška vody hodně přes jeden metr.

Když se kovářobranní nekonalo u řeky Chrudimky, zkusil jsem opačnou stranu. Byla to správná volba. Na jedné mýtině na mne čekalo devět krásných plodnic. Dále kolem cest rostla spousta kovářů. Suma sumárum – malý košík. Také zde rostou koberce špiček žíněných, kolových a jiných druhů. Objevila se v smrčině první muchomůrka pošvatá, dále spousta druhů helmovek. Potkal jsem i krásného krásnorůžka rohovitého a nejvíce mne překvapil tří metrový borový kmen obalený černorosolem borovým. Viz malé video. Takové množství jsem nikdy neviděl. Tolik rosolu najednou se asi potká jednou za život. Škoda, že dost hustě pršelo, protože se špatně fotografovalo.

Koncem týdne přestalo pršet a začalo nám svítit sluníčko. Nejde neprozkoumat terén. Nejdříve jsem vzal březové háje, zda by se našel nějaký kozák nebo křemenáč. Bohužel se tak nestalo. V rigolech i na loukách stojí tolik vody, že bude pěkně dlouho trvat, než se voda vsákne. Tudíž jsem šel do lesa.

Hned ze začátku mne navnadila trojice kovářů. Po několika metrech dalších pět, povídám si to bude paráda. Přišel jsem na borákoviště, kde bylo šest hříbků borových, bohužel už sežraných. Slimáci, kteří se letos přemnožili, likvidují momentální rostoucí houby. Potkal jsem prvního hřiba hnědého a peprného. Rostla první čechratka podvinutá, první hnědák Schweinitzův, roste i spousta hlenek. Největší radost nám udělala pěkná rodinka lišek, které našel Bob, při přechodu z jednoho lesa do druhého. Suma sumárum půlka košíku.

Odpoledne jsem jel sekat trávu kolem chaty, která stojí na jižní straně. U chaty pod stříbrným smrkem rostl žampion. U ohniště bylo pěkných pět muchomůrek šedivek a vedle u břízky holubinky parkové. Na bezových kulanech se pěkně daří ušiskám. Jestliže nám, bude přát počasí, což nám meteorologové slibují (až 30°C), mohl by se nám růst hub pěkně rozjet.

Při cestě domů jsem pod domem babičky navštívil sírovce, který mne překvapil, že během týdne hodně zestárnul. Nevadí, vím o dalších čtyřech místech, kde sírovec roste. Ale jakmile začnou růst hřibovité, tak sírovce nemusím ;-).

Během týdne, jestli se nám houby rozrostou, udělal bych asi myko vycházku – otevírání lesa.

Šedivka před chatou