Dřevokaz borový – Gloeoporus taxicola

také

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Meruliaceae – dřevokazovité

Caloporus taxicola (Pers.) Ryvarden
Ceriporia taxicola (Pers.) Komarova
Gloeoporus taxicola (Pers.) Gilb. & Ryvarden
Merulioporia taxicola (Pers.) Bondartsev & Singer
Merulius pulcher (Pers.) Duby
Merulius pulchrum (Pers.) Duby
Merulius taxicola (Pers.) Duby
Physisporus rufus (Schrad.) Gillet
Polyporus albocarneus Velen.
Polyporus haematodes Rostk.

= pórnovitka borová

Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Polyporales, čeleď Meruliaceae

Plodnice: resupinátní, 1-3 mm tlustá, pevně přirostlá k substrátu, až několik decimetrů dlouhá, hymenofor pokrývá povrch plodnice a je barvy zprvu okrové nebo oranžové, později masově červené nebo hnědočervené, ve stáří tmavě hnědé, okraj je bílý, až 1 cm široký

Hymenofor: nepravidelný, v mládí labyrintický, později pórovitý

Póry: 2-5/mm, lesklé

Dužnina: velmi tenká, tuhá, pružná, bělavá, bez vůně

Výtrusný prach: bílý

Výtrusy: válcovité, hladké, neamyloidní, 3-5 × 1-1,5 µm velké

Výskyt: celoročně nepříliš hojně na spodní straně větví a padlých kmenů borovic

Poznámky: v atlasech bývá rovněž uváděn pod synonymem Meruliopsis taxicola (Pers.) Bondartsev

Klíčová slova: saprofytismus, houby lignivorní, poškození jehličnanů

Poznámka: Saprofytické dřevokazné houby = Saprofytické houby rostou pouze na odumřelém dřevě a podílejí se na humifikaci a mineralizaci odumřelé dřevní hmoty, čímž umožňují koloběh živin. Saprofytické houby tedy nepředstavují nebezpečí pro živé stromy, ale mohou působit negativně na opracovaném dřevě v budovách a dřevěných stavbách nebo na uskladněném dřevě. Saproparazitické houby napadají nejdříve živou dřevinu a po odumření hostitele pokračují v dekompozici, nebo mohou obsadit jako saprofyt odumřelé části (kořeny nebo větve) živé dřeviny a poté jako parazit infikovat celou dřevinu.

Zdroj: Dřevokazné houby