Křehutka hlava Medúzina – Psathyrella caput-medusae
Křehutka hlava Medúzina – Psathyrella caput-medusae
(Fr.) Konrad & Maubl.
VIII. – XI.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Psathyrellaceae – křehutkovité
Vědecká synonyma
Agaricus caput-medusaeFr.
Agaricus jerdonii Berk. & Broome
Drosophila caput-medusae (Fr.) Kühner & Romagn.
Drosophila jerdonii (Berk. & Broome) J. Favre
Fungus caput-medusae (Fr.) Kuntze
Fungus jerdonii (Berk. & Broome) Kuntze
Geophila caput-medusae (Fr.) Quél.
Psathyrella jerdonii (Berk. & Broome) Konrad & Maubl.
Stropharia caput-medusae (Fr.) P. Karst.
Stropharia jerdonii (Berk. & Broome) Sacc.
Agaricus jerdonii Berk. & Broome
Drosophila caput-medusae (Fr.) Kühner & Romagn.
Drosophila jerdonii (Berk. & Broome) J. Favre
Fungus caput-medusae (Fr.) Kuntze
Fungus jerdonii (Berk. & Broome) Kuntze
Geophila caput-medusae (Fr.) Quél.
Psathyrella jerdonii (Berk. & Broome) Konrad & Maubl.
Stropharia caput-medusae (Fr.) P. Karst.
Stropharia jerdonii (Berk. & Broome) Sacc.
Další názvy
= třepenitka hlava Medusina
Tento druh křehutky jsem letos (2012) našel poprvé při sběru hub na houbařskou výstavu – Křižánky. Nejprve mi
připadala jako některý druh šupinovky. Na výstavu se berou skoro všechny druhy, čili i tento druh putoval na výstavu. V Křižánkách určoval houby Jirka Burel. Při ukázání této houby, zbystřil zrak a povídal, že je to zajímavý vzácnější nález. Bezesporu mě tento nález potěšil a zároveň mi přibil další taxon do mého elektronického atlasu hub. Těší mě, že zde mohu tento druh houby představit a že mi tu roste. Roste kousek od Hamerské přehrady, mezi Pařezím a Kobylicí u lesní cesty na sterém asi smrkovém pařezu. Pařez byl během sezony dvakrát obrostlý. Po druhé na pařezu rostlo, spousta starých i nových plodnic, které zde můžete vidět. Této křehutce vyhovuje zdejší prostředí, čili se na tento druh více zaměřím. Je nejedlá.
připadala jako některý druh šupinovky. Na výstavu se berou skoro všechny druhy, čili i tento druh putoval na výstavu. V Křižánkách určoval houby Jirka Burel. Při ukázání této houby, zbystřil zrak a povídal, že je to zajímavý vzácnější nález. Bezesporu mě tento nález potěšil a zároveň mi přibil další taxon do mého elektronického atlasu hub. Těší mě, že zde mohu tento druh houby představit a že mi tu roste. Roste kousek od Hamerské přehrady, mezi Pařezím a Kobylicí u lesní cesty na sterém asi smrkovém pařezu. Pařez byl během sezony dvakrát obrostlý. Po druhé na pařezu rostlo, spousta starých i nových plodnic, které zde můžete vidět. Této křehutce vyhovuje zdejší prostředí, čili se na tento druh více zaměřím. Je nejedlá.Popis
Klobouk 3-6 cm v průměru, v mládí kuželovitý, později zvoncovitý, ve stáří až plochý, s tupým hrbolem. V mládí zahalený bělavou vločkovitě šupinkatou plachtičkou, později je na středu hnědavý až tmavě hnědý, výrazně vláknitě šupinkatý, okraj je bělavý a ověnčený vlnatě vločnatými zbytky vela.
Lupeny jsou široké, v mládí zakryté velem slabě zoubkem připojené, barvy v mládí bělavé, slzící, později až čokoládové a tmavě skvrnité se světlejším brvitým ostřím.
Prsten odstávající, vláknitě vlnatý, tlustý, dvojitý bílý, brzo opadává.
Třeň 4,5-12 cm vysoký, až 0,7-1,5 cm tlustý, válcovitý, k bázi ztenčený, křehký, Barvy bílé až bělavé, pod prstenem s výrazně hnědými odstávajícími šupinkami.
Dužnina křehká, barvy bělavé chuti nevýrazné, vůně mírná, ve stáří cerelová.
Výtrusný prach hnědočerný, výtrusy úzce elipsoidní, hladké, barvy purpurově hnědé velikosti 9-11,5 x 4,2-5,5 µm.
Lupeny jsou široké, v mládí zakryté velem slabě zoubkem připojené, barvy v mládí bělavé, slzící, později až čokoládové a tmavě skvrnité se světlejším brvitým ostřím.
Prsten odstávající, vláknitě vlnatý, tlustý, dvojitý bílý, brzo opadává.
Třeň 4,5-12 cm vysoký, až 0,7-1,5 cm tlustý, válcovitý, k bázi ztenčený, křehký, Barvy bílé až bělavé, pod prstenem s výrazně hnědými odstávajícími šupinkami.
Dužnina křehká, barvy bělavé chuti nevýrazné, vůně mírná, ve stáří cerelová.Výtrusný prach hnědočerný, výtrusy úzce elipsoidní, hladké, barvy purpurově hnědé velikosti 9-11,5 x 4,2-5,5 µm.
Ekologie
Výskyt srpen až listopad v pahorkatinách a podhůří, v jehličnatých lesích, parcích a to na kmenech a pařezech jehličnatých stromů, nebo kolem nich. Upřednostňuje smrky a kyselé hlinité či písčité půdy.
Nejedlá.
Možné záměny
Křehutka vlnatá (Psathyrella cotonea) má šupinky přitisknuté, roste na listnáčích a to hlavně na buku. Je také nejedlá.
Šupinovka zhoubná (Pholiota populnea), zaměnitelná pouze v mládí. Roste též na listnatých stromech, především topolech. Je nejedlá.
Šupinovka zhoubná (Pholiota populnea), zaměnitelná pouze v mládí. Roste též na listnatých stromech, především topolech. Je nejedlá.
Zajímavosti
Je to saprotrof, rostoucí v trsech. V Čechách je veden v Červeném seznamu hub jako ohrožený druh. Již v roce 1969 ji na výstavu do Čelákovic dovezl z Trutnova přítel Bažant. Já jsem ji zde poprvé nalezl v roce 1984.
Literatura
Internetové stránky 2009.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 248.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 170.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 192
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 261.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998.str. 251.
Mykologický sborník č.3-5 str. 79, rok 1970.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 393.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 248.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 170.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 192
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 261.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998.str. 251.
Mykologický sborník č.3-5 str. 79, rok 1970.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 393.
Zdrojový popis: BioLib.cz




Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář