Houby na Hlinecku

Křehutka hlava Medúzina – Psathyrella caput-medusae

Křehutka hlava Medúzina – Psathyrella caput-medusae

(Fr.) Konrad & Maubl.

VIII. – XI.

Nejedlá

říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Agaricalespečárkotvaré » čeleď Psathyrellaceaekřehutkovité

Vědecká synonyma

Agaricus caput-medusaeFr.
Agaricus jerdonii Berk. & Broome
Drosophila caput-medusae (Fr.) Kühner & Romagn.
Drosophila jerdonii (Berk. & Broome) J. Favre
Fungus caput-medusae (Fr.) Kuntze
Fungus jerdonii (Berk. & Broome) Kuntze
Geophila caput-medusae (Fr.) Quél.
Psathyrella jerdonii (Berk. & Broome) Konrad & Maubl.
Stropharia caput-medusae (Fr.) P. Karst.
Stropharia jerdonii (Berk. & Broome) Sacc.
Další názvy

= třepenitka hlava Medusina
Tento druh křehutky jsem letos (2012) našel poprvé při sběru hub na houbařskou výstavu – Křižánky. Nejprve mi připadala jako některý druh šupinovky. Na výstavu se berou skoro všechny druhy, čili i tento druh putoval na výstavu. V Křižánkách určoval houby Jirka Burel. Při ukázání této houby, zbystřil zrak a povídal, že je to zajímavý vzácnější nález. Bezesporu mě tento nález potěšil a zároveň mi přibil další taxon do mého elektronického atlasu hub. Těší mě, že zde mohu tento druh houby představit a že mi tu roste. Roste kousek od Hamerské přehrady, mezi Pařezím a Kobylicí u lesní cesty na sterém asi smrkovém pařezu. Pařez byl během sezony dvakrát obrostlý. Po druhé na pařezu rostlo, spousta starých i nových plodnic, které zde můžete vidět. Této křehutce vyhovuje zdejší prostředí, čili se na tento druh více zaměřím. Je nejedlá.

Popis

Klobouk 3-6 cm v průměru, v mládí kuželovitý, později zvoncovitý, ve stáří až plochý, s tupým hrbolem. V mládí zahalený bělavou vločkovitě šupinkatou plachtičkou, později je na středu hnědavý až tmavě hnědý, výrazně vláknitě šupinkatý, okraj je bělavý a ověnčený vlnatě vločnatými zbytky vela.
Lupeny jsou široké, v mládí zakryté velem slabě zoubkem připojené, barvy v mládí bělavé, slzící, později až čokoládové a tmavě skvrnité se světlejším brvitým ostřím.
Prsten odstávající, vláknitě vlnatý, tlustý, dvojitý bílý, brzo opadává.
Třeň 4,5-12 cm vysoký, až 0,7-1,5 cm tlustý, válcovitý, k bázi ztenčený, křehký, Barvy bílé až bělavé, pod prstenem s výrazně hnědými odstávajícími šupinkami.
Dužnina křehká, barvy bělavé chuti nevýrazné, vůně mírná, ve stáří cerelová.
Výtrusný prach hnědočerný, výtrusy úzce elipsoidní, hladké, barvy purpurově hnědé velikosti 9-11,5 x 4,2-5,5 µm.

Ekologie

Výskyt srpen až listopad v pahorkatinách a podhůří, v jehličnatých lesích, parcích a to na kmenech a pařezech jehličnatých stromů, nebo kolem nich. Upřednostňuje smrky a kyselé hlinité či písčité půdy.

Nejedlá.

Možné záměny

Křehutka vlnatá (Psathyrella cotonea) má šupinky přitisknuté, roste na listnáčích a to hlavně na buku. Je také nejedlá.
Šupinovka zhoubná (Pholiota populnea), zaměnitelná pouze v mládí. Roste též na listnatých stromech, především topolech. Je nejedlá.

Zajímavosti

Je to saprotrof, rostoucí v trsech. V Čechách je veden v Červeném seznamu hub jako ohrožený druh. Již v roce 1969 ji na výstavu do Čelákovic dovezl z Trutnova přítel Bažant. Já jsem ji zde poprvé nalezl v roce 1984.

Literatura

Internetové stránky 2009.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 248.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 170.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 192
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 261.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998.str. 251.
Mykologický sborník č.3-5 str. 79, rok 1970.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 393.
Zdrojový popis: BioLib.cz

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *