Helmovka zelenobřitá – Mycena viridimarginata

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Mycenaceae

10-35mm v průměru, tupě kuželovitý až zvoncovitý, ve stáří někdy s přehrnutým okrajem, do 3/4 rýhovaný, matný a ojíněný, mírně hygrofánní, ve středu olivověhnědý až červenohnědý na okraji olivověžlutý.

Lupeny úzce připojené, 20-24 dosahujících ke třeni, bělavé, ostří olivově hnědé (prinejmenším u okraje klobouku).

30-90×1-3mm, válcovitý, zpravidla ohnutý, hedvábně lesklý, olivově hnědý.

Tenká, mírné chuti a nitrózního pachu

7.5-12.3×5.9-8.4um, hladké, široce eliptické s papilkou, bezbarvé, amyloidní (Breitenbach & Kranzlin 1991), bazidie tetrasporické

Výtrusný prach krémový

Jednotlivě až v malých skupinách na zetlelém dřevě jehličnanů (smrk). Ve vyšších polohách hojně. V-VII(-X)

Tato na přelomu jara a léta rostoucí helmovka je dobře poznatelná svými olivovými barvami a nepříjemným nitrózním pachem (po kys. dusičné). Zbarvené ostří lupenů nemusí být vždy dobrým znakem protože se někdy vyskytuje pouze v náznacích. Na dřevě rostou i jiné hlemovky s nitózním pachem:

Helmovka louhová (Mycena stipata) postrádá olivové tóny a nemá zbarvené ostří lupenů, hlavní sezóna jejího výskytu je na podzim

Helmovka smrková (Mycena silvae-nigrae) je makroskopicky prakticky nerozlišitelná od předchozí, má však bisporické bazidie, roste zpravidla na jaře

Helmovka žlutonohá ((Mycena renati)) má výrazně žlutou nohu, narůžovělý klobouk a roste na dřevě listnáčů (buk)

Zdrojový popis: damyko.cz