Ohňovec obecný- Phellinus igniarius

(L.) Quél.

I. – XII.

Nejedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Hymenochaetales – kožovkotvaré » čeleď Hymenochaetaceae – kožovkovité

Vědecká synonyma

Agaricus igniarius(L.) E.H.L. Krause
Boletus igniarius L.
Boletus nigricans (Fr.) Spreng.
Fomes igniarius (L.) Cooke
Fomes igniarius (L.) Fr.
Fomes igniarius f. alni Bondartsev
Fomes igniarius f. nigricans Bondartsev
Fomes igniarius var. nigricans (Fr.) Rick
Fomes igniarius var. trivialis (Bres.) Killerm.
Fomes nigricans (Fr.) Gillet

Další názvy

= choroš ohňový
= ohňovec ohňový
= ohňovec olšový

Popis

Plodnice v mládí polokulovitá, boulovitá nebo hlízovitá, světlá se sametovým povrchem, ve stáří až kopytovitá a někdy radiálně rozpraskaná.
Klobouk 5-25 cm v průměru, velmi tlustý, bokem přirostlý, nevýrazně kopytovitě vyklenutý a polokruhovitě rýhovaný, s šedou až černou krustou, hladký. Barvy rezavě hnědé. Staré části klobouku bývají šedohnědé, někdy až černošedé.
Rourky špinavě hnědé, vrstevnaté, póry drobné a okrouhlé, rezavě hnědé až šedohnědé v množství 5-6 ks na milimetr čtverečný. Ve starších vrstvách jsou vyplněny bílým myceliem.
Dužnina dřevnatá, barvy tabákově sytě hnědé.
Výtrusný prach bílý, výtrusy hladké, bezbarvé, vejčitě elipsovité, velikost 4,5-6 x 4-5,5 µm.

Ekologie

Výskyt leden až prosinec v zahradách na jabloních, hrušních, třešnich, v lese na jeřábech, břízách, habrech ale i mimo les v parcích a stromořadích na topolech, v měkkých luzích na vrbách. Upřednostňuje však nejvíce vrby.

Nejedlý.

Možné záměny

Ohňovec statný (Phellinus robustus) – nejedlý.
Ohňovec osikový (Phellinus tremulae) – nejedlý.

Zajímavosti

Velký škůdce živých stromů, způsobuje bílou hnilobu dřeva V dřívějších dobách jej lidé používali jako zápalnou hubku. Zajímavé je uvolňování výtrusů, které se děje nejvíce mezi 20-22 hodinou. Nejvíce napadá kmen a silné větve.

Literatura

Internetové stránky 2004.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 186, 188, 190.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 111.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 49, 174, 177.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 82.
Mykologický sborník č. 3-5 str.62, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 64, 104, 184, 185.