Troudnatec kopytovitý – Fomes fomentarius

(L. ex Fr.) Kickx

I. – XII.

Nejedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Polyporaceae – chorošovité

Vědecká synonyma

Agaricus fomentarius(L.) Lam.
Boletus fomentarius L.
Elfvingia fomentaria (L.), Murrill
Elfvingiella fomentaria (L.) Murrill
Ochroporus fomentarius (L.) J. Schröt.
Placodes fomentarius (L.) Quél.
Polyporus fomentarius (L.) Fr.
Pyropolyporus fomentarius (L.) Teng
Scindalma fomentarium (L.) Kuntze
Ungularia albescens Lázaro Ibiza

Další názvy

= choroš troudový
= choroš zápalný
= leskloporka troudová
= troudnatec troudový

Popis

Plodnice kloboukatá, 5 – 50 cm široká, 5-20 cm vysoká 10-25 cm tlustá zprvu kopytovitého až střechovitého tvaru, s tupým plstnatým okrajem postupně se rozrůstajícím do plochy, na povrchu pásovaná, hladká šedá nebo šedohnědá, pokrytá tvrdou hladkou kůrou, na řezu černou a lesklou.
Rourky až 1 cm vysoké, vrstevnaté, rezavě hnědé. Póry 3-4 na 0,1 cm drobné a okrouhlé, barvy smetanové až světle okrové, nebo světle hnědavé, otlačením tmavnou.
Dužnina okrově rezavá, korkovitá až pevně vatovitá, suchá, uprostřed báze se světleji mramorovaným, drobivým jádrem, vůně příjemná.

Ekologie

Výskyt leden až prosinec hojně v ochuzených kyselých bučinách v nížinách i pahorkatinách, ale i ve vápnomilných a orchidejových bučinách na živých i odumřelých kmenech listnatých stromů, zvláště na bucích v horských lesích, kde patří k jejich nejčastějším parazitům. Jinak se vyskytuje také na bříze, olši, topolu a lípě, dubu, javoru, ořešáku a habru. Najdeme jej na celém světě krom tropické zóny.

Nejedlý.

Možné záměny

Staré plodnice troudnatce pásovaného (Fomitopsis pinicola), které jsou ve stáří šedavé.

Zajímavosti

Působí na průřezu dřeva černé čáry a tím mírně nahnilé dřevo úplně znehodnotí. Způsobuje korozívní rozklad dřeva – bílou hnilobu. Na spodní straně klobouku najdeme občas masenku citrónovou (Hypocrea citrina), nebo pórovku šedou (Elmerina caryae).

Vcelku je zajímavá i stavba těla, kde najdeme 3 druhy hyf, což je trimitická hyfová soustava. Dužnina se dá rozklepávat na pásy a šijí se z ní čepice, kabelky, které jsou jako semišové a lehké. Kdysi se používala i jako zápalná hubka. V poslední době se velmi rozvíjí na úkor jiných druhů hub. Z lékařského hlediska se dříve používal k zastavení krvácení. Rozřezaná a rozklepaná dužnina, zvaná Fungus chirurgorum se přikládala na rány.

Literatura

Internetové stránky 2004.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 377.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 102, 224, 235.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 128.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str.26, 29, 124.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 86.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 232.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 36, 127, 136, 140,173,186, 195, 218, 262, 266.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 17, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 85, 104, 128, 166.