Penízovka splývavá – Gymnopus confluens
Penízovka splývavá – Gymnopus confluens
(Pers.) Antonín
VI. – X.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Marasmiaceae – špičkovité
Vědecká synonyma
Agaricus archyropusPers.
Agaricus confluens Pers.
Agaricus ingratus Schumach.
Collybia confluens (Pers.) P. Kumm.
Collybia conflulens (Pers. ex Fr.) Kumm
Collybia ingrata (Schumach.) Quél.
Marasmius archyropus (Pers.) Fr.
Marasmius confluens (Pers.) P. Karst.
Marasmius hariolorum sensu Rea
Agaricus confluens Pers.
Agaricus ingratus Schumach.
Collybia confluens (Pers.) P. Kumm.
Collybia conflulens (Pers. ex Fr.) Kumm
Collybia ingrata (Schumach.) Quél.
Marasmius archyropus (Pers.) Fr.
Marasmius confluens (Pers.) P. Karst.
Marasmius hariolorum sensu Rea
Další názvy
= špička splývavá
Popis
Klobouk 1,5 – 6 cm v průměru, nízce zvoncovitý, pak rozložený a někdy vyhrblý, barvy bledě kožové až hnědavé, někdy bývá bělavý, tenký, pružně masitý, lysý.
Lupeny velmi husté, nízké, k třeni zoubkem přirostlé. Barvy bělavé, pak nahnědlé, na ostří jemně brvité.
Třeň 5-12 cm vysoký, 0,15-0,5 cm tlustý, válcovitý, někdy i smáčklý, tuhý, pružný, na bázi obalený bílým myceliem na kterém je přichyceno jehličí a listy. Jinak je po celé délce hustě bíle vločkatý až chlupatý a dutý. Barvy je světle hnědé, někdy s fialovým nádechem, jindy tmavě špinavě růžový až hnědý.
Dužnina bílá, chuti mírné, vůně bez zvláštního pachu.
Výtrusný prach bílý, výtrusy úzké a válcovité, hladké, bezbarvé, velikosti 7-10 x 2-3 µm.
Lupeny velmi husté, nízké, k třeni zoubkem přirostlé. Barvy bělavé, pak nahnědlé, na ostří jemně brvité.
Třeň 5-12 cm vysoký, 0,15-0,5 cm tlustý, válcovitý, někdy i smáčklý, tuhý, pružný, na bázi obalený bílým myceliem na kterém je přichyceno jehličí a listy. Jinak je po celé délce hustě bíle vločkatý až chlupatý a dutý. Barvy je světle hnědé, někdy s fialovým nádechem, jindy tmavě špinavě růžový až hnědý.
Dužnina bílá, chuti mírné, vůně bez zvláštního pachu.
Výtrusný prach bílý, výtrusy úzké a válcovité, hladké, bezbarvé, velikosti 7-10 x 2-3 µm.
Ekologie
Výskyt červen až říjen ve velkých trsech, dubohabrové lesy na nevápenatých půdách, bučiny v nížině a pahorkatině, ve vrstvě tlejícího listí a jehličí.
Nejedlá.
Možné záměny
špička česnekovonná (Marasmius querceus) – nejedlá.
Zajímavosti
Mycelium prorůstá substrátem a tak na spodku třeně jsou pevně držící lista a i jehličí. Někdy roste v čarodějných kruzích.
Literatura
Literatura : Internetové stránky 2006.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 176.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 182.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 126.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 66, 84 (příloha 36/72 a 37/73).
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 176.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 182.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 126.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 66, 84 (příloha 36/72 a 37/73).
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář