Voskovka granátová – Hygrocybe punicea

(Fr.) P. Kumm. 1871

IX. – XI.

Jedlá/vzácná

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Hygrophoraceae – šťavnatkovité » rod Hygrocybe – voskovka

Vědecká synonyma

Agaricus puniceusFr.
Godfrinia acutopunicea (R. Haller Aar. & F.H. Møller) Herink
Godfrinia punicea (Fr.) Herink
Hygrocybe acutopunicea R. Haller Aar. & F.H. Møller
Hygrophorus puniceus (Fr.) Fr.
Pseudohygrocybe punicea (Fr.) Kovalenko

Další názvy

= šťavnatka granátová
= žemlička granátová

Popis

Klobouk 3-15 cm v průměru, v mládí zvoncovitý, později klenutý až rozložený s tupým hrbolem, hladký, jemně žilnatý, lepkavě slizký, za sucha paprsčitě vláknitý. Barvy třešňově až krvavé, stářím vybledající do žlutohněda, Okraj křehký, cípatý a rozpukaný.
Lupeny jsou břichaté, tlusté, řídké, polovolně až úzce připojené, někdy zoubkem sbíhavé řídké, křehké, barvy oranžově žluté až nahnědle červené, na bázi velmi často červené a žilkově příčně spojované, s mezi lupeny, ostří hladké, žlutavé.
Třeň 3-15 cm vysoký, 0,5-2,5 cm tlustý, válcovitý až břichatý, ale i zploštělý, někdy až vřetenovitý, vláknitý, v mládí plný, později dutý, suchý, svisle rýhovaný, bíle ojíněný, na bázi zúžený, barvy bílé, Jinak barvy je stejné jako klobouk, popřípadě o odstín světlejší.

Dužnina tenká, voskovitá, uvnitř bělavá, jinak barvy třeně, chuť mírná, vůně slabě travní. Poraněním ani stárnutím se nemění.
Výtrusný prach je bílý, výtrusy jsou válcovitě elipsoidní, hladké, bezbarvé, velikosti 8,5-11 x 5-8 µm.

Ekologie

Výskyt srpen až listopad na nepříliš vlhkých, nehnojených, horských a podhorských lesních loukách, mimo les na úhorech pastvinách ale i kulturních loukách. Upřednostňuje Alpy, alpské předhůří, horské oblasti a vápenité půdy.

Jedlá.

Možné záměny

Voskovka šarlatová (Hygrocybe coccinea), která je menší, klobouk třešňově červený a široce sbíhavé, zoubkem přirostlé lupeny. Je jedlá. Voskovka nádherná (Hygrocybe splendidissima) jež má klobouk rajčatově červený, je štíhlejší a třeň je na žlutém podkladě oranžově vláknitý a dužnina je oranžová a má nepříjemnou sladkou vůni. Tato je nejedlá. Voskovka mírná (Hygrocybe insipida) jež má šarlatově červený klobouk se široce, lupeny široce připojené a hladký třeň. Je nejedlá. Šťavnatka klidná (Hygrocybe quieta), jež má oranžově červenou barvu, nalézame ji v prosvětlených listnatých lesích a páchne po plošticích. Je nejedlá.

Zajímavosti

Je to vzácná houba, dosahující největší velikosti svého rodu. V některých atlasech je autory jako nejedlá. Je uvedena v Červeném seznamu hub jako ohrožený druh. I když je jedlá, tak není chutná a také z důvodu vzácnosti se ke sbru nedoporučuje. Zajímavostí je, že se vyskytuje s jinými druhy voskovek, jazourky a kyjovečkami. Rozkládá humus.

Literatura

Internetové stránky 2011.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 268.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 404.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 134
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 402, 404, 405.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 166, 167.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 148

Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 83.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 44.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 197.
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str. 135
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969.str. 44
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str 79, 80.

Autor: Standa Jirásek

Zdroj: BioLib.cz