Kropilka rosolovitá – Dacrymyces stillatus

říše Fungi – houby » třída Dacrymycetes » řád Dacrymycetales – kropilkotvaré » čeleď Dacrymycetaceae – kropilkovité » rod Dacrymyces – kropilka

Calloria stillata(Nees) Fr.
Dacrymyces abietinus (Pers.) J. Schröt.
Dacrymyces deliquescens sensu auct.
Dacrymyces deliquescens Fr.
Dacrymyces lacrymalis sensu auct.
Dacrymyces stillatus var. stillatus Nees
Tremella abietina Pers.
Tremella lacrymalis sensu auct.

= slznatec rosolovitý

Plodnice 0,1-0,5 cm v průměru, nepravidelně polštářovitá, kapkovitá, nebo ploše miskovitá, na povrchu mírně mozkovitě zprohýbaná a jemně bradavčitá, slizká. Může splývat až v 8 cm velké plochy. Barvy špinavě až oranžově žluté, nebo světle oranžové. Povrch je zprohýbaný a jemně bradavčitý.
Dužnina želatinózní, gumová, průsvitná, ve stáří lepkavá.
Výtrusný prach je oranžový, spóry jsou žluté až pomerančové, tvar mají cylindricky eliptický, mírně jakoby klobásově prohnutý, velikosti 12-17 × 5-6 µm.

Výskyt leden až prosinec v jehličnatých lesích hojně na zetlelých pařezech a kmenech jehličnanů, ale i mimo les na prknech, kůlech a trámech z nich vyrobených. Vyrůstá obvykle z drobných prasklin dřeva. Upřednostňuje přirozené smrčiny.

Nejedlá.

Kropilka terčovitá (Dacrymyces variisporus) je maximální velikosti do 0,2 cm, plodnice jsou bradavčité a ve stáří se často roztékají. Je nejedlá.
Kropilka menší (Dacrymyces minor) má taktéž menší plodnice, které jsou většinou bezbarvé až nažloutlé a je nejedlá.

Rozkládá dřevo. Málo kdy si ji houbař povšimne. Spolehlivě lze rozlišit pouze mikroskopicky.

Internetové stránky 2007.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 333.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 165.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 98.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 57.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 87, 88.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str.188, 251.

Autor: Standa Jirásek