Bedla ohňopochvá – Lepiota ignivolvata
Bedla ohňopochvá – Lepiota ignivolvata
Bousset & Joss. ex Joss.
VII. – X.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Agaricaceae – pečárkovité » rod Lepiota – bedla
Další názvy
= bedla ohňopochvová
Popis
Klobouk 3-12 cm v průměru, za mlada vejcovitý, brzo však sklenutý nebo plochý, nehygrofánní na středu s malým tupým hrbolkem, na terči hladký, barvy oříškově hnědé, k okraji světlejší rozpadávající se ve hnědé přitisklé šupinky.
Lupeny jsou široké, odsedlé, barvy v mládí bílé až krémové, ve stáří téměř našedlé. Ostří je hladké až vločkaté.
Prsten vláknitě blanitý, šikmý, neúplný, oranžově rýhovaný, pomíjivý.
Třeň 6-13 cm vysoký, 0,7-1,5 cm tlustý, válcovitý, nejdříve plný, potom dutý, na bázi většinou zakřivený a mírně zduřelý a je lemován valem, který je lemován zřetelně ohraničeným oranžovým pruhem. Nad prstenem je vláknitý a barvy bílé, pod prstenem je bělavě až šedavě šupinkatý. Spodní část po otlačení a stářím červená.
Dužnina bílá, později slabě nahnědlá, na bázi světle červenající, vůně štiplavá po svítiplynu nebo pestřeci, chuť mírná, ale nepříjemná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsoidně vřetenovité, neamyloidní, velikosti 9-13 x 5-7 µm.
Lupeny jsou široké, odsedlé, barvy v mládí bílé až krémové, ve stáří téměř našedlé. Ostří je hladké až vločkaté.
Prsten vláknitě blanitý, šikmý, neúplný, oranžově rýhovaný, pomíjivý.
Třeň 6-13 cm vysoký, 0,7-1,5 cm tlustý, válcovitý, nejdříve plný, potom dutý, na bázi většinou zakřivený a mírně zduřelý a je lemován valem, který je lemován zřetelně ohraničeným oranžovým pruhem. Nad prstenem je vláknitý a barvy bílé, pod prstenem je bělavě až šedavě šupinkatý. Spodní část po otlačení a stářím červená.
Dužnina bílá, později slabě nahnědlá, na bázi světle červenající, vůně štiplavá po svítiplynu nebo pestřeci, chuť mírná, ale nepříjemná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsoidně vřetenovité, neamyloidní, velikosti 9-13 x 5-7 µm.
Ekologie
Výskyt červenec až říjen v listnatých i jehličnatých lesích, pod keři a v porostech ostružníku v opadaném listí celkem vzácně. Upřednostňuje vlhká místa pod buky.
Nejedlá.
Možné záměny
Bedla vlnatá (Lepiota clypeolaria) která má hustě bělavě šupinkatý třeň a je tnejedlá.
Bedla nažloutlá (Lepiota magnispora), která má oranžový až oranžově hnědý rřeň, a zároveň tak i zbarvené šupinky na klobouku.
Bedla nažloutlá (Lepiota magnispora), která má oranžový až oranžově hnědý rřeň, a zároveň tak i zbarvené šupinky na klobouku.
Zajímavosti
U nás je řazena mezi ohrožené druhy a vedena v Červeném seznamu hub.
Literatura
Internetové stránky 2006.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 161.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 23.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 161.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str.246.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 420, 421.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 161.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 23.
Příroda Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Autor Jan Holec & Miroslav Beran 2006 str. 161.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str.246.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 420, 421.
Autor: Standa Jirásek
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář