Černý houbový guláš, recept co nestárne
Emailem mi přišel zajímavý recept. Ani nevím kdo je utorem,
v textovém editoru je spousta receptů, čili alespoň takto…
Černý houbový guláš, recept co nestárne
Parádní recept na houbový guláš se letos jistě bude hodit. Jak známo, recepty nestárnou a tento recept i po letech má svůj osobitý charm a nenapodobitelnou vůni. Nenechala jsem se odradit prvním větším výletem do lesa. Vybavená houbařským košíkem i nožíkem jsem se vrátila s prázdnou 😉 Chuť na houby byla, ale vařit nebylo z čeho. Nebyly houby dneska, budou za pár dnů určitě. Chuť si sedla na můj mlsný jazyk a rozhodla se, že prostě nesleze. Díky její neukázněnosti jsem se posléze nechala vyprovokovat k tomuto kroku. Uvařit si pořádný houbový guláš z loňské sušené úrody. Sušených černých hříbků mám dost, nic mi tento plán překazit nemůže. Náhodou byl doma i kousek pěkného masa na guláš, opravdu v ničem nebyl problém. Snad jen v tom, že když si vzpomenu na dlouhý proces vaření guláše, kdy poklička víc jak hodinu tancuje na kamnech a rytmicky stepuje o hrnec, přiznám se, udělalo mi to malou vrásku na čele. Stačilo jen vzpomenout na Papinův hrnec a zmíněná vráska se rozplynula jako pára nad hrncem.
Černý houbový guláš vařívala už dávno tomu moje babička. Dělávala ho v zimě z usušených černých hříbků, na které mě v létě brávala do karlštejnských lesů, cestou na Ameriku. Tenkrát jich panečku rostlo. Když nebyly hříbky, sbírala houby, které mě připadaly jako černá ouška. Říkala jim kominíčci. Snad jsem je od těch dob ani neviděla. V každém případě jsem dnes sáhla po houbách, které jsem sama nasbírala ve zdejších černých lesích při loňské houbové nadúrodě. Starý babiččin recept jsem si však vybavila skoro věrohodně. Jen stará kachlová kamna s praskajícím ohněm uvnitř jsem zaměnila za indukční sklokeramickou desku a těžký černý litinový hrnec za vynález pana Papina. Nebylo to tak romantické, jako v mých vzpomínkách, ale tento guláš opravdu nezklamal a vykouzlil mi zase na chvilku vůni dětství.
Černý houbový guláš
· ¾ kg hovězího masa na guláš
· 2 cibule
· olej
· 4 kuličky černého pepře
· 2 dl černého piva
· 2 krajíce černého chleba
· hrst sušených černých hříbků
· kmín
· bobkový list
· sůl
Maso na guláš nakrájíme na větší kostky. Cibuli oloupeme a pokrájíme. V hrnci osmahneme na oleji (babička rozhodně smažila na sádle) cibuli a přidáme maso. Orestujeme ze všech stran, osolíme, přidáme černý pepř a bobkový list, špetku kmínu a zalijeme černým pivem. Přidáme předem ve vodě namočené sušené houby (černé hříbky). Dolijeme tekutinu (vodu, v lepším případě vývar) asi tak 2 cm nad maso a přidáme 2 krajíce černého chleba (klidně celé). Vaříte-li v papiňáku, uzavřeme ho poklicí a máme na 35 minut volno. Počkáme až hrnec přes ventil odfoukne, snížíme plamen na střední teplotu a necháme hrnec klidně bez dozoru. Po doporučené době zkusíme měkkost masa. Hrnec sejmeme z kamen a přeneseme ho do dřezu. Poklici neotevíráme zásadně dřív, než hrnec zchladíme. Pustíme na horký uzavřený hrnec studenou vodu a pára uvnitř hrnce zkondenzuje. Ventilek naposledy odfoukne a klesne. Bez strachu a bázně tento supící hrnec otevřeme a v případě kvalitního masa se nám rozsýpá na vidličce a šťáva je tak akorát zahuštěná. Tento gulášek doporučuji servírovat jen s pečivem (ideálně tmavým chlebem) a nalít si k němu sklenku černého piva. Je to vážně voňavá dobrota. Šikovně se zbavíme sušených přebytků hub a můžeme si z lesa zase nanosit nové. Věřím tomu, že letos budou. Ta pravá sezóna teprve začne.
Posted in Recepty z hub a nejen z nich...
Napsat komentář