Magické houby – Límcovky (část první)

Rod Stropharia je dalším rodem „magických hub“ stejně jako lysohlávky a kropenatci. Používání magických hub má nepochybně nejdelší tradici ve Střední Americe. Některé historické prameny naznačují, že v mayském jazyce je název pro houby totožný s označením podsvětí. Archeologové našli v blízkostí města Guatemaly 2200 let staré miniaturní kamenné sošky hub. Tyto kamenné figurky byly objeveny také v hrobě mayského vysokého církevního hodnostáře a podle jedné z teorií naznačují vztah k Xibalbovi a jeho devíti bohům, jak je to popsáno v posvátné knize Popol Vuh. Do dnešní doby se podařilo objevit více než 200 kamenných sošek, z nichž nejstarší pochází z prvního tisíciletí před naším letopočtem. Většina sošek pochází z Guatemaly, ale některé z nich byly objeveny také v Salvadoru, Hondurasu a několik dokonce až v mexických městech Veracruz a Guerrero. I když účel těchto „kamenných hub“ není zcela jasný, přesto vypovídají o značném stáří a vysoké kultivovanosti používání halucinogenních hub.

Přibývající důkazy nicméně naznačují, že houbový kult byl rozšířený v severozápadní části Mexika již od 1.stol.př.n.l. až do 3.-4.stol.n.l. Jmenovitě šlo o oblasti dnešních mexických států Colima, Jalisco a Nayarit. Na jejich území se dochovaly pohřební figurky, kterým z hlavy vyčnívají dva zvláštní „rohy“. Sošky zřejmě představují mužské a ženské bohy, kteří byli spojováni s používáním hub, případně jejich kněze.

Po dobytí Mexika Španělé s úžasem zjistili, že domorodí obyvatelé uctívají svá božstva prostřednictvím různých omamných rostlin, jako je peyotl, ololiuqui a teonanacatl. Posvátné houby byly pro evropské církevní hodnostáře obzvláště urážlivé, a ti se proto ze všech sil snažili jejich náboženské používání vymýtit. Duchovní byli ve své represivní činnosti tak úspěšní, že se jim krutými tresty podařilo zahnat celý kult omamných hub do podzemí na dlouhá čtyři staletí. To bylo také hlavním důvodem, proč se botanikům ani antropologům dlouhou dobu nedařilo objevit sebemenší náznaky existence tohoto kultu.

Tato situace se postupně měnila až ve třicátých letech 20. stol., kdy se poznatky o významu halucinogenních hub v Mexiku začaly prohlubovat. Na konci třicátých let se podařilo získat první dva druhy posvátných mexických hub, které se používají při současných obřadech. Následná terénní práce vedla k objevu dalších pětadvaceti druhů hub, k nimž patří i límcovky. Tajemství těchto hub bylo pořádně odhaleno až v polovině 20. století, především díky manželům Wassonovým, za přispění řady světových mykologů, jako byly pánové Singer, Heim a Smith, chemické rozbory těchto hub provedl Albert Hofmann v laboratořích firmy Sandoz v Basileji. A. Hofmann účinnou látku těchto hub nejen určil, ale posléze i synteticky vyrobil.

Límcovka se v součastné době při věšteckých a jiných magických rituálech mezi Indiány kmenů Masatéků a Činantéků ze severovýchodní Oaxaky, mezi šamany sice nemá tak důležité postavení jako některé jiné houby z rodu Psilocybe nebo Stropharia, někteří ji však pro svoje zvláštní stále přesto používají.

Mimo toto použití je samozřejmě rozšířeno i jejich (zne)užívání v Evropě a Americe a to díky jejich kosmopolitnímu výskytu a halucinogenním účinkům.

Rod límcovka (Stropharia) patří spolu s podobnými třepenitkami (Hypholoma) a lysohlávkami (Psilocybe) do čeledi límcovkovitých (Strophariaceae). Podrobnosti o zařazení toho rodu a informace o životě těchto hub naleznete na stránce Životní cyklus Stropharia cubensis.

V následující tabulce je přehled jednotlivých druhů rodu Stropharia, pokud máte zájem o další informace (popis, výskyt, aktivita) stačí si vybrat:

Legenda k tabulce je uvedena v tabulce nalevo

Pokud se v houbách moc nevyznáte, jsou zde základní obecné informace o houbách.

Zdroj:biotox.cz