Holubinka sličná – Russula lepida
Holubinka sličná – Russula lepida
VI. – X.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité
Vědecká synonyma
Agaricus lacteusPers.
Russula incarnata sensu Rea
Russula lactea (Pers.) Fr.
Russula lepida var. lactea (Pers.) F.H. Møller & Jul. Schäff.
Russula linnaei sensu auct.
Russula rosea Pers.
Russula incarnata sensu Rea
Russula lactea (Pers.) Fr.
Russula lepida var. lactea (Pers.) F.H. Møller & Jul. Schäff.
Russula linnaei sensu auct.
Russula rosea Pers.
Další názvy
= holubinka jitřenková
= holubinka sličná var. žlutá
= holubinka sličná var. žlutá
Popis
Klobouk 5 – 12 cm v průměru, v mládí sklenutý, později plochý, často s vmáčklým středem, tvrdý, hladký, suchý ojíněný. Pokožka jasně rumělkově nebo růžově červená, na středu vybledávající, někdy i celá bělavá, za sucha často políčkovitě rozpukává, hlavně u středu. Je neslupitelná.
Lupeny krátce připojené, u třeně vidlené, husté, později prořídlé, bílé, později smetanové, na ostří světlejší a při okraji klobouku červené a zaoblené. V mládí poměrně pružné, ve stáří křehké.
Třeň 5 – 10 cm vysoký, 1 – 2,5 cm tlustý, válcovitý, vrásčitý, ojíněný, k bázi kyjovitě rozšířený, prohnutý, tvrdý, později houbovitý, nejprve bělavý, později červenavě skvrnitý.
Dužnina bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, tvrdá, pevná, suchá. Vůně nevýrazná, chuť slabě pryskyřičná až mentolová.
Výtrusný prach bledě smetanově nažloutlý, výtrusy široce elipsoidní, hustě síťovitě bradavčité, amyloidní, velikosti 8-10 x 7-8 µm.
Lupeny krátce připojené, u třeně vidlené, husté, později prořídlé, bílé, později smetanové, na ostří světlejší a při okraji klobouku červené a zaoblené. V mládí poměrně pružné, ve stáří křehké.
Třeň 5 – 10 cm vysoký, 1 – 2,5 cm tlustý, válcovitý, vrásčitý, ojíněný, k bázi kyjovitě rozšířený, prohnutý, tvrdý, později houbovitý, nejprve bělavý, později červenavě skvrnitý.
Dužnina bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, tvrdá, pevná, suchá. Vůně nevýrazná, chuť slabě pryskyřičná až mentolová.
Výtrusný prach bledě smetanově nažloutlý, výtrusy široce elipsoidní, hustě síťovitě bradavčité, amyloidní, velikosti 8-10 x 7-8 µm.
Ekologie
Výskyt červenec až říjen bučiny v nížinách i pahorkatinách, sušší listnaté i jehličnaté lesy, ve skupinách na prosvětlených místech. Upřednostňuje dubo-habrové lesy a háje, smíšené lesy nevápenaté půdy. Najdeme ji na vápenitém písku a jílu.
Jedlá.
Možné záměny
holubinka sličná var. žlutá (Russula lepida var. lactea) – jedlá
holubinka ruměnná (Russula pseudointegra) – nejedlá
holubinka ruměnná (Russula pseudointegra) – nejedlá
Zajímavosti
Nápadná tvrdostí a chutí dužniny. K používání nevhodná, lze použít jen pár plodnic do směsi. Je to mykorhizní houba.
Literatura
Internetové stránky 2002.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 314, 315.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 213.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 252.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 190.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 65, 78, 83.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 314, 315.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 213.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 252.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 190.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 65, 78, 83.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář