Kozák habrový – Leccinum pseudoscabrum

(Kallenb.) Šutara

VI. – IX.

Jedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Boletaceae – hřibovité

Vědecká synonyma

Boletus carpini(R. Schulz) A. Pearson
Boletus pseudoscaber Kallenb.
Boletus scaber var. carpini R. Schulz
Krombholzia pseudoscabra (Kallenb.) Vassilkov
Krombholziella carpini (R. Schulz) Alessio
Krombholziella carpini (R. Schulz) Bon
Krombholziella pseudoscabra (Kallenb.) Šutara
Leccinellum carpini (R. Schulz) Bresinsky & Manfr. Binder
Leccinum carpini (R. Schulz) M.M. Moser ex D.A. Reid
Trachypus carpini (R. Schulz) J. Favre

Další názvy

= hřib vrásčitý
= kozák rýžkatý
= kozák vrásčitý

http://www.youtube.com/watch?v=go8gI4GzzcM

Tento druh nalézám převážně v okolí Žumberku, ale nechá se nalézt i ve vyšších výškách. Kde roste habr, většinou pod ním nalezneme tento druh. Kozák habrový je mykorhizní druh, právě s habrem, ale potkávám i tento druh pod duby a buky. Je to jedlá dobrá všestranná houba.

Popis

Klobouk 3-15 cm v průměru, v mládí polokulovitý, později mírně kuželovitý, ve stáří bochníkovitý, lysý, jamkatě svraskalý, hrbolkatý, tuhý, okraj ostrý. Pokožka ve stáří často políčkovitě rozpraskává. Barvy v mládí šedohnědé, olivově hnědé, kaštanové až černohnědé. Na okraji a ve středu má často okrově žluté tóny. Za vlhka slabě lepkavý

Rourky u třeně volné, dosti dlouhé, barvy v mládí bílé, později žlutavé až šedohnědé se zeleným nádechem. Póry jsou drobné, okrouhlé, barvy v mládí bělavé, později šedožluté, otlačením se barví šedohnědě až černě.
Třeň 5-16 cm vysoký, 1-3 cm tlustý, válcovitý, k vrcholu tenčí, na povrchu v horní části hrubě síťovitě žebernatý, v mládí hřibovitě břichatý. Barvy v mládí bílé, později hnědý až šedohnědý s tmavými až černými šupinkami a zrnéčky. Otlačením černá.
Dužnina je pevná, v klobouku stářím měknoucí, bělavá, na řezu postupně růžoví, šedne až černá. Vůně příjemně houbová, i když málo výrazná, chuť výtečná, jemně nakyslá.
Výtrusný prach špinavě hnědý, výtrusy jsou vřetenovitě eliptické, hladké, barvy hnědožluté, velké 10-20 x 5-7 µm.

http://www.youtube.com/watch?v=qs1iQ2wyWlk

Ekologie

Výskyt červen až září dubo-habrové lesy a háje v nížinách až pahorkatinách pod habry někdy i pod lískami, upřednostňuje teplejší polohy a nevápenaté půdy.

Jedlý.

Možné záměny

Kozák březový (Leccinum scabrum) který není tak statný, dužnina se mu nezbarvuje a nemá tak tmavý výtrusný prach, začíná růst později a pouze pod břízou a je jedlý.

Kozák topolový (Leccinum duriusculum), ten však má šupinkatě vláknitý a vrásčitý klobouk, který není za vlhka tak slizký a je mohutnější. Je taktéž jedlý.

Zajímavosti

Je chutnější než kozák březový (Leccinum scabrum) protože nemá tak dřevnatou nohu a rozměklý klobouk. Velmi málo červivý. Je to mykorhizní druh.

http://www.youtube.com/watch?v=VPbrcCrnWqc

Literatura

Internetové stránky 2007.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 37.

Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 157.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 750, 751.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 351, 352.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 230.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 228.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 190.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 98.
Mykologický sborník č. 3-5 str.77, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 65, příloha 24/48.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 64, 65, obr. 79-81, 341a.