Konzumovat, či nekonzumovat houby přešlé mrazem
Konzumovat, či nekonzumovat houby přešlé mrazem
I na tuto otázku se mi včera zeptal Chrudimský deník. Kdo má zájem ZDE, je celý článek.
V posledních dnech je spousta otázek, zda konzumovat, či nekonzumovat houby přešlé mrazem.
Když nevíme, kolikrát houba v přírodě zmrzla a rozmrzla, raději nedoporučuji zmrzlé houby sbírat.
Je to jako, když máte potraviny v mrazáku. Vícero zmrznutí a rozmrznutí se nedoporučuje…
U hřibovitých druhů hub lehko zjistíme, že houba je zmrzlá u lupenatých tolik NE. Některé lupenaté houby jsou odolné zmrznutí, ba naopak mráz a chlad nastartuje růst různých druhů hub jako např.:
Hlíva ústřičná – Pleurotus ostreatus
Tato jedlá léčivá houbička roste hojně v trsech, nebo střechovitě nad sebou. Upřednostňuje kmeny a pařezy listnáčů hlavně buky a ořešáky, nacházím ji i na topolech, jeřabinách, dubech, bříze, vrbě a dokonce i na smrkovém pařezu. Je to dřevokazná houba, která způsobuje bílou hnilobu dřeva a tím přirozený rozklad pařezů, což je pro přírodu přirozené a nezpůsobuje to porušení stability půdy jako dobývání pařezů. Tento způsob, využíváme a máme z něho užitek. Je to jedlá vynikající houba. Používám ji na všechny způsoby. Nejvíce na sušení. Po usušení ji rozemelu a prášek používám do polévek, omáček, salátů, ale i na posypání chleba s máslem. Má takto největší léčebné účinky.
Penízovka sametonohá – Flammulina velutipes
Penízovka sametonohá se objevuje v listopadu. Roste až do března. Nejvíce se objevuje, po prvních mrazících. Dle zkušeností dostane růstový impuls jako hlíva ústřičná. Roste ve třech vlnách. První je v období říjen, listopad. Druhý prosinec, leden a třetí únor, březen. Nejvíce se objevuje kolem řeky Chrudimky na jívách a černém bezu. Upřednostňuje bázi listnáčů lip, dubů, buků, jasanů a na těchto pařezech je nejhezčí a nejmasivnější. Je to dřevokazná houba, která se nechá i pěstovat. Je to výborná zimní houba, která má léčivé účinky: obsahuje cyklostatické antibiotikum působící proti tumoru, obsahuje látky prokazující protinádorovou aktivitu, obsahuje látky s antibakteriálními účinky, posiluje imunitní systém.
Klobouk penízovky sametonohé je v mládí polokulovitý, později se ploše rozkládá a někdy je nepravidelně zvlněný a mělce prohloubený. Barvu má v rozmezí od žlutooranžové až po medově nahnědlou. Pokožka je za vlhkého počasí silně slizká a lesklá. U mladých plodnic bývá většinou sametově hebká.
Třeň je většinou válcovitého tvaru nebo ho můžeme najít zploštělý. Převažuje žlutá a oranžová barva. Tmavohnědé chloupky v horní části vytvářejí hustý porost připomínající sametový povlak. Třeň je dutý, mnohdy pokřivený a zprohýbaný. Dužnina se světle krémovou barvou je v mládí pružně pevná, pak houbovitě vodnatá. Dužnina v třeni je tvrdě vláknitá a celý třeň je proto dost ohebný. Výtrusný prach není čistě bílý, ale má jemně nažloutlou barvu.
Možnost záměny: díky době výskytu této houby možnost záměny s jinou houbou takřka není.
Nezávisle na můj článek, vyšela diskuse na serveru „Na houby“,
kde je několik názorů nás mykonadšenců. Dovolil jsem si diskusi přetáhnout:
|
Chtel bych vědět jaký máte názor na to, že po současných mrazících až -5° jsou houby nevhodné ke konzumaci
|
|
V principu s vyjímkou ušisek, sametonožek, hlívy a pařezníků je to stejný jako s mraženejma potravinama….i tady platí pravidlo:“Jednou a dost!“
Pokud máš jakous takous jistotu, že houbelec zmrzla jen jednou, tak by to mělo bejt v poho…..bacha je třeba na (masivnější)hřibovitý, kde zmrznutí povrchu plodnice ještě neznamená, že se v „srdíčku“ plodnice nezastavily rozkladný procesy-enzymy a bakterie jsou sviňa….je taky třeba sledovat biotop…jestliže je sice stabilní mrazejk, ale na houbelec může na kraji lesa nebo smrz stromy svítit větší část dne slunce, tak už bych to neriskoval.
Tohle houbaření na pokraji zimy tedy taky předpokládá, že svoje fleky nafštěvuješ pravidelně, abys měl přehled, jak je která houbelec přibližně stará a čím fším si už tedy prošla.
Výjimka z vyjímky je pařezník v předjaří, kterej musel projít tak aspoň 10 fázema-mražení a rozmražení…ten pak chutnal dost nahořkle.
Naopak zaručeně v poho je hlíva, mnou osobně odzkoušeno, kdy jsem jednoho megatrsu postupně během 5-6 tejdnů 3-4 odlamoval kusy a mezitím nastalo několik vln silnejch mrazů i oblef a neměl jsem žádný trable…..houba je jen zpočátku míň vhodná na sušení, po rozkrájení pouští dost šťávy…nicméně zase třeba hlouhotrvající holomrazy jí dokážou sqěle (šetrně a přitom efektivně) usušit nastojato….učeně se tomu říká lyofilizace!:-) |
|
|
..tAK uRČITE 🙂 fORREST, uŽ řEKL aSI vŠE. sNAD bYCH jEN dOPLNIL, žE pOKUD jE nĚKDE tŘEBYSKA -3 sTUPNĚ (oTEVŘENY, nECHRANENY pROSTOR, kLIDNE i MESTO) nEMUSI bEJT v lESE aNI nULA. tZN. mÍRNÉ mRAZY nA pERIFERIÍCH lESŮ, jEŠTE nEMUSÍ zNAMENAT, mRÁZ uVNITŘ. jE tO, aLE pOUZE mŮJ sUBJEKTIVNÍ pOZNATEK, sKUTEČNOST mŮŽE bÝT mNOHDY jINÁ.
|
|
|
Má pravdu, Předsedo!:-)
Les dokáže krom funkce rezervoáru, „zpožďovače“ a „vyčesávače“ dešťový i „mlžný“ vody fungovat i jako výtečnej tepelnej výměník…mírní teplotní šoky a otupuje tepelný/chladový špičky….pochopitelně záleží na stáří lesa, jeho zapojení, skladbě dřevin, možství hrabanky a bakterální aktivity v ní, množství vody v substrátu/pramenech, jeho expozice, nadmořský vejšce…..a pak taky jak jak je dlouho je rtuť teploměru pod nulou…..obecně mám vypozorováno, že do (ranních) mínus 3 až 4 stupňů to vzrostlej smrko-borovej/smrko-modřínovej les zvládá v pohodě….další 1-2°C k dobru dostane lužní les v bezprostředním okolí řeky…např. v luzích u Poděbrad jsem loni sápal Čirůfky fialový a mlženky a na silnici bylo mínus 5-6°C, v lese bylo okolo nuly…houby nebyl zmrzlý.
|
|
|
Máš úplnou pravdu a napsal jsi ji skoro vědečtěji než nejvědečtější vědátor se kterým jsem se kdy setkal a nebo četl jeho skripta 🙂 Tolik faktorů a okolností je snad i škoda shrnout do jedné praktické empirické zkušenosti, že v lese je vždycky tepleji než na volné ploše 🙂 Nic ve zlým jo? Jen jsi mi připomněl má školní léta…
|
|
|
….a já bych ještě dodal, že ono jedno zmrznutí houby není takový problém, jako prodlužující se lhůta postupného rozkladu po rozmrznutí – aktuálně už dva dny nemrzne a v lese na stojáka latentně hnije plno suchohřibů hnědých, kteří zvenku vypadají celkem bratelně…. Takže jednou zmrzlé nejsou při okamžité spotřebě problém, ale nesmí být už (a to třeba i jen pár hodin) rozmrzlé! Pokud měknou, je už celkem jedno, po kolikáté…
|
|
|
V ýbornej postřeh a doplnění, Márty, máš recht.Pouze zkušenější houbař pozná, že houbelec to má za sebou-je jakoby „částečně vyfouklá hračka“, ztratí pevnost a částečne i fazónu, v teple pak roní vodu a i při krájení se chová…jak to nejlíp popsat…jako když krájíte měsíčky mandarinky tupějším nožem…..prostě nic pro elévy…..to je jako dát si v nějaký zapadlý putyce Japonsku čtverzubce „Fugu“…viz:
http://www.e-planeta.cz/archiv_clanku/ctverzubec-fugu-nebezpecna-pochoutka
A jako v případě Fugu by za eventuální potíže taky mohly bakterie!;-) |
|
|
Tak, ale Japonci říkají, že kdo jí fugu je blázen a kdo ne, tak taky…Cit pro nekonzumovatelnou houbu si musí každý tříbit a vymezovat…Jak bylo poznamenáno, je-li jakýkoliv signál uvedený výše platný, je to metanolová ruleta…A asi nejde jen o transparentní okamžité a krátkodobé gastrointestinální potíže, nebezpečnější bude to, co se hned neprojeví…Ukládání toxinů, mnohdy karcinogenních, v organismu, budiž hrozbou na vyšším levelu…
|
|
|
Tady by dost účinně mohl pomoct detox ze semínek ostropestřece, zvlášť, jestli si rádi zavdáte destilátu nebo jíte kupovaný uzeniny…..dá se pochopitelně užívat i preventivně…s Kájinkou s ním zaháníme takový ty různý únavový syndromy a tak….
|
|
|
…říkáš ty, jako pravidelný konzument ryzce šeredného? 😉
|
|
|
Jakmile přijdou mrazy,tak jako houbař-amatér houby zásadně nesbírám,abych nezpůsobila někomu žaludeční potíže. Nemůžu vědět,v jakém stádiu jsou v houbě rozkladné procesy, na jejichž základě vznikají toxiny.
|
|
|
Já osobně to tolik neprožívám. Za celé roky co sbírám a fotím houby, jsem zažil několik let kdy v listí(listnatém lese), bylo možno najít houby i po Mikuláši! A jen jsem zhodnotil zda je ta plodnice vhodná pro konzum či ne!! A to je asi merit věci. Neb stále žiju.
|
|
A co Vaše názory, nebo zkušenosti?!
Posted in O houbách
Napsat komentář