Límcovka očesaná – Stropharia hornemannii
Límcovka očesaná – Stropharia hornemannii
Podezřelá/jedovatá
Léto/podzim
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Strophariaceae – límcovkovité
Vědecká synonyma
Agaricus depilatusPers.
Agaricus hornemannii Fr.
Geophila depilata (Pers.) Kühner & Romagn.
Nematoloma hornemannii (Fr.) Singer
Psilocybe hornemannii (Fr.) Noordel.
Stropharia depilata (Pers.) Fr.
Agaricus hornemannii Fr.
Geophila depilata (Pers.) Kühner & Romagn.
Nematoloma hornemannii (Fr.) Singer
Psilocybe hornemannii (Fr.) Noordel.
Stropharia depilata (Pers.) Fr.
Tuto houbičku jsem viděl poprvé na výstavě ve vesničce Krátká. CHKO ŽV mě, kamaráda Boba a Jirku Burela oslovila, jestli bychom jim nepomohli s instalací a určením nasbíraných hub. IC Krátka instalovala malou houbařskou výstavu a prezentovala houby, které rostou v CHKOčku. Sběr hub se praktikoval, že kluci s chráněné oblasti vzali Jirku Burela a sbírali houby na Žákově Hoře. Já a Bob sbíral houby kolem Herálce. Po příjezdu na místo konání výstavy se houby třídily, určovaly a popisovaly. Na jednom tácku byl tento druh houby. Jirka Burel si byl jist a určil nám ji jak je název na fotografii – Límcovka Hornemannova. Na BioLibu je podle latinského názvu – Límcovka očesaná, ale český název tolik nevadí… Byl jsem rád, že potkávám a poznávám další nový druh houby, který není tak častý. Samo se nedalo zeptat, kde byla nalezena. Místo mi bylo vysvětlené a zároveň ukázané. Poté jsem si jel několik plodniček nafotografovat. Letos jsem se ani na toto místo nedostal, bohužel špatný suchý rok a vůbec tento rok byl pro mne nejhorším rokem, co se houbám věnuji.O této houbě není nikde moc zmínek, čili se pokusím svými slovy a s pomocí zahraničními servery tento druh houby trochu popsat:
Popis:
Límcovka rostla u borového pařezu. Na zahraničních serverech píšou, že upřednostňuje horské oblasti v jehličnatých lesích, kde převládá borovice. Není tak častá, proto je zřejmě omezena na tento biotop. Roste ve skupinách i jednotlivě u borových pařezů a na shnilém tlejícím dřevě.
Klobouk 4 – 16 cm v průměru, v mládí polokulovitý, ve stáří vyklenutý až plochý s tupým hrbolkem, nepravidelně zvlněný a je mírně masitý (někdy zhruba ve tvaru zvonu. Je slizký, hnědý, nebo olivově hnědý, ve stáří bledne do žlutohněda. Okraj je ověnčen zbytky bílého vela.
Lupeny široce připojené až krátce sbíhavé, šedobílé, fialově šedé, později až fialově hnědé, černé.
Třeň 5 – 15 cm vysoký, 2,5 cm silný, válcovitý, obyčejně pokřivený, dutý, vláknitý, na bázi někdy mírně ztloustlý. Podprstenem je bílý kroužek, který postupně bývá posypán fialovo- černým prachem spor. V mládí je šupinatá.
Prsten úzký, kožový vláknitě tlustě blanitý, záhy pomíjivý.
Dužnina bělavá a měkká, později krémová, chuti slabě hořké, vůně nevýrazná, spíše nepříjemná.
Výtrusný prach je purpurově hnědý, výtrusy jsou tmavě fialové, hnědé později až černohnědé, elipsoidní, hladké, 10 -14 x 5,5 – 7 µm velké.
Vůně a chuť: v překladu poněkud faul 😉
Jedlost není přesně udána je psáno, že je podezřelá/jedovatá
Více fotografií najdeš v galerii
Jestliže jsem někde špatně nějaké slovo přeložil, velice se omlouvám.
Kdo by měl lepší popis, nebo více informací a rád by se s nimi rozdělil, budu jen potěšen.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář