Šupinovka spáleništní – Pholiota highlandensis
Šupinovka spáleništní – Pholiota highlandensis
(Peck) Smith & Hesler
I.-XII.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Strophariaceae – límcovkovité
Vědecká synonyma
Agaricus carbonarius Fr.
Chalymmota carbonaria (Batsch) P. Karst.
Dryophila carbonaria (Batsch) Quél.
Flammula carbonaria (Batsch) P. Kumm.
Flammula carbonaria var. gigantea J.E. Lange
Flammula gigantea (J.E. Lange) M.M. Moser
Flammula highlandensis Peck
Pholiota carbonaria (Fr.) Sing.
Pholiota carbonaria var. gigantea (J.E. Lange) anon. ined.
Pholiota highlandensis f. persicina (P.D. Orton) Holec
Chalymmota carbonaria (Batsch) P. Karst.
Dryophila carbonaria (Batsch) Quél.
Flammula carbonaria (Batsch) P. Kumm.
Flammula carbonaria var. gigantea J.E. Lange
Flammula gigantea (J.E. Lange) M.M. Moser
Flammula highlandensis Peck
Pholiota carbonaria (Fr.) Sing.
Pholiota carbonaria var. gigantea (J.E. Lange) anon. ined.
Pholiota highlandensis f. persicina (P.D. Orton) Holec
Tato houbička se tu objeví hrozně brzo z jara na dvou až více letých spáleništích. Je to jedna z prvních lupenatých jarních druhů hub. Před ní roste několik zimních druhů, jako kržatka zimní, penízovka sametonohá a jiné. Dovolím si tvrdit, kde se objeví větší vypálené místo, tam se objeví šupinovka spáleništní. Roste v různých barvách a tvarech. Roste jednotlivě i v trsech. Je nejedlá, má nahořklou a trpkou chuť.
S panem Havránkem jsem šel do různých akcí, jako například do kultivace smržů. Pavel přivezl několik druhů naočkovaného zrní a já je zkoušel kultivovat na různá spáleniště. Nejvíce se zadařilo, tam kde se prvním rokem objevila naše známá šupinovka. Bohužel další rok šupinovka, ani smrž nerostly. Poté celé spáleniště zarostlo, mechem a travinou.
Popis
Klobouk: 4-7cm polokulovitý později rozložený až plochý, v mládí s podvinutým okrajem, s bělavými útržky vela, lesklý, za vlhka lepkavý oranžově až rezavě okrový, při kraji světlý žlutavý.
Lupeny: husté, zoubkem sbíhavé, krémové, později hnědavé od výtrusů.
Třeň: válcovitý, 2-6×0,2-0,6cm pod kloboukem světle běložlutý, pod prstenitou zónou okrový, směrem k bázi až rezavý, vločkatý.
Dužnina: bělavá v bázi třeně nahnědlá, nenápadné vůně a mírně natrpklé chuti. Výskyt Roste dosti hojně na spáleništích ze zuhelnatělých zbytků dřeva listnáčů i jehličnanů a to obvykle dvě až tři sezóny za sebou.
Pramen: houbaření.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář