Ucháč obecný – Gyromitra esculenta

(Pers. ex Pers.) Fr.

III. – VI.

Jedovatý

říše Fungi – houby » třída Pezizomycetes » řád Pezizales – kustřebkotvaré » čeleď Discinaceae – desticovité

Vědecká synonyma

Helvella esculenta Pers.
Helvella suspecta Krombh.
Morchella pleopus Morille du Loup
Physomitra esculenta (Pers.) Boud.

Další názvy

= chřapáč obojetný
= chřapáč podezřelý
= smrž plnonohý
= ucháč jedlý
= ucháč nespolehlivý

Tato houbička mi tu roste na dvouch lokalitách. První lokalita je smrková monokultura, podklad jehličí. Druhá je borovice-smrk, podklad písečný. Nejčastěji tu roste na cestě, nebo na kraji mýtiny. Roste za jakéhokoli počasí, převážně v počtu dvaceti kusů. Při větší vlhkosti se objeví hodně slimáků, kteří stačí tento druh houby brzo zlikvidovat. Viz fotografie.

Kvůli jeho jedovatosti ho není možné nijak efektivně využít jako surovinu v domácnosti. Spíše se jen můžeme pochlubit jeho fotografií v našem sběratelském albu. Jedovatá houba obsahující jed gyromitrin, který je smrtelně jedovatý, ale tepelnou úpravou se ztrácí. O jedovatosti ucháče se vedou spory, dosud málo prozkoumán. Raději ucháče necháváme v lese.

Popis

Klobouk 3 – 15 cm široký, 4-15 cm vysoký, nepravidelně kulovitý, nebo slabě kuželovitý, laloky jsou zprohýbané až mozkovité, ke třeni přirostlé. Bývá až kuželovitý, barvy tmavě hnědé až kaštanové někdy s fialovým nádechem.
Třeň 3 – 7 cm vysoký, 2 – 4 cm tlustý, nepravidelně válcovitý, na bázi i nahoře naduřelý až zploštělý, jamkatý, vrásčitý až brázditý, komůrkatý až dutý, šedavě plstnatý, jakoby šupinatý. Barvy bílé, nažloutlé, a pokud je chladno tak je místy načervenalý.

Dužnina barvy bílé, křehká, chuť nenápadně příjemná, vůně příjemná, nenápadná.
Výtrusný prach bělavý, výtrusy jsou elipsoidní s dvěma kapkami na pólech, bezbarvé, velikosti 18-24 x 9-12 µm.

Ekologie

Výskyt březen až červen hojně ve skupinách hadcové skalní stepy, tam kde serpentinová step přechází v borový les, lužní lesy, smíšené lesy na nevápenatých půdách v jehličnatých lesích na zemi hlavně v borech a borových monokulturách, kolem cest a potoků. Též se často vyskytuje v místech kde se zpracovává dřevo. Upřednostňuje písčité půdy a borovice.

Jedovatý.

Možné záměny

Ucháč obrovský (Gyromitra gigas), který je větší a má klobouk světlejší až okrově zbarvený, přené určení docílíme zkoumáním zralých výtrusů. Je jedlý.
Ucháč čepcovitý (Gyromitra infula), který se oběvuje až na podzim a je jedlý.
Ucháč svazčitý (Gyromitra fastigiata), který je větší a má sedlovitý klobouk se dvěma až třemi laločnatými výběžky, je jedlý.
Někteří sběrači jej mohou zaměnit i za smrže tlustonohého (Morchella crassipes), smrže obecného (Morchella esculenta), nebo smrže kuželovitého (Morchella vulgaris), kteří však nemají mozkovitě zprohýbané klobouky, ale lištami a žebry rozděleny na jednotlivé nepravidelné přihrádky. A jsou jedlé.

Zajímavosti

Někteří lidé jej konzumují. Obsahuje jed gyromitrin který je smrtelně jedovatý ale odpařením se ztrácí. Může způsobit velice vážné otravy , které svým průběhem připomínají otravu muchomůrkou zelenou (Amanita phalloides).
Vzácně se vyskytuje s kloboukem čistě bílým. Je to albín a nazývá se ucháč bílý, (Gyromitra esculenta var. alba).

Zdroj: BioLib

Hezký článek je na portálu Věda.cz

Gyromitrin – hlavní toxický princip houby ucháče obecného

Ucháč obecný (Gyromitra esculenta) svým latinským jménem sice svádí ke konzumaci (přeloženo z latiny znamená „ucháč jedlý“), ale někdy po ní následuje otrava.

Ucháč byl dlouho považován za jedlou houbu a byl řazen mezi kodexové houby. Otrava po konzumaci ucháče se může, ale také nemusí dostavit a tak otravy touto houbou byly a pořád ještě jsou určitou záhadou (Giusti a Carnevale 1974).
Otravy ucháčem jsou poměrně časté. Ucháč obecný patří k prvním jarním houbám a houbaři si jej často spletou se smrži (Michelot 1989; Michelot a Toth 1991; Kohn a Maťovská

1997; Laethem a Dorran 2007), které v té době také rostou. Ucháč se objevuje v březnu až květnu v jehličnatých lesích, zejména pod borovicemi rostoucími na písčitých půdách. Nejčastější je v místech, kde se dřevo zpracovává – na hromadách pilin, kůry a na místech kde byl spalován dřevní odpad. Otrava je nevypočitatelná, co se nástupu účinku týče. Prvé příznaky otravy se dostavují po 6-12 hodinách latence, ale ne každá konzumace houby musí skončit otravou. Otrava probíhá ve dvou klinicky odlišných fázích. První fáze trvající 1-2 dny se projevuje únavou, bolestmi hlavy, závratěmi, pocitem naplněného žaludku a nevolností. Otravu dále charakterizuje úporné zvracení a bolesti v oblasti žaludku a jater. Druhá fáze je charakterizována poškozením funkce jater: objevuje se žloutenka, játra jsou citlivá na dotek, zvětšená a tuhá (Braun et al. 1979; Kao et al. 2007). V těžších případech může nastat jaterní koma. Také ostatní ucháče jsou jedovaté – např. ucháč obrovský (Gyromitra gigas) nebo čepcovitý (G. infula) – a výjimkou nejsou ani smrtelné otravy (Giusti a Carnevale 1974; Michelot a Toth 1991). Celý článek najdeš ZDE.