KDY NA HOUBY I.
Opět tu mám hezký článek od inženýra Miroslava Chládka, který zpracoval několik užitečných bodů. Některé body sám osobně používám. Sleduji teplotní i srážkové souhrny a podle nich vycházím do terénu. Dnes jsem se byl podívat v terénu, jak to vůbec vypadá. Bohužel mám špatnou zprávu. Veškerá zem je promrzlá a vysušená. Dokud nám nespadne několik milimetrů srážek, můžeme se prozatím rozloučit s prvními předjarními a jarními houbami.
Hledal jsem jehnědky olšové. Po první lednové vlně jsou všechny zmrzlé, zaschlé. Kde taje sníh, nebo je vlhčeji, objevují se první půlmilimetrová mrňata. To samé platí i o penízovkách. Sametonožky uschlé, smrkovky ještě nelezou, nemají vláhu. Raději si přečtěte zdejší článek a můžete se těšit na další pokračování…
KDY NA HOUBY I.
Jarní houby
Autor „Mirek“ – ing. Miroslav Chládek
Pro skalního houbaře je odpověď snadná – každou volnou chvilku.
Pro zaměstnané lidi, žijící ve městech jsou volné chvilky omezeny na sobotu a neděli
pokud nevlastní auto. Vyzkoušel jsem dvě metody předpovědi
výskytu hub (použitelných v kuchyni):
1) metoda teplotních sum
2) fytoindikátory
Dále je nutné rozlišovat dvě skupiny:
A) jarní houby – mají dostatek vláhy ze sněhu, pro jejich objevení jsou rozhodující teploty
B) ostatní houby – tady je nutné sledovat i množství srážek
Májovky a žampiony sněhobílé patří do skupiny A. Pro skupinu B je nutné sledovat kromě teplot i množství srážek v dané lokalitě. Nepříjemné je hlavně to, že se velmi podstatně liší podle místa. Přes teletext i internet se dají celkem bez námahy získat použitelné údaje. Vyrobit použitelný srážkoměr není příliš obtížné. Nutný je odměrný válec a stanovení plochy, na které se zachycují srážky jednoduchým výpočtem + přepočet na mm/m2. Použití fytoindikátorů je vhodné hlavně pro skupinu B.
ad 1) Metodu teplotních sum použil pan Celsius při prezentaci svého teploměru. Chtěl usnadnit stanovení doby sklizně při různém průběhu teplot během vegetačního období. Poznamenávám, že nejdelší měření teplot u nás (v pražském Klementinu) trvá asi 200 let, to je max. jeden 169 letý cyklus sluneční činnosti.
Teplotní sumu stanovujeme tak, že sčítáme průměrné denní teploty od „startovní teploty“. Za tu se považuje dosažení teploty 1,5 °C, kdy u rostlin (potažmo i u hub) končí vegetační klid. Profesionálové pracují přesně s půdními teploměry. Pro naši potřebu postačí začít sčítat od dosažení průměrné teploty vzduchu 5 °C. Stanovit průměrnou teplotu měřením na vlastním teploměru je velmi nepohodlné a raději použijeme hodnotu z teletextu či internetu.
Pro každou lokalitu i druh musíme počítat teplotní sumu zvlášť. Například kačenky rostoucí pod hlohy a trnkami se objevují při sumách 100 – 120 °C dnů a na jiné lokalitě vzdálené asi 300 metrů potřebují dosažení hodnot 200 – 300 °C dnů.
Pokud vyjde průměrná teplota záporná tak se odečte. Pokud máte dojem, že průměrné teploty v místě vašeho houbařského působení se dost liší od publikované průměrné teploty v Praze (nebo jiné vesnici) není to na závadu, protože při stanovení teplotní sumy dostanete pouze jinou hodnotu. Použitelné výsledky získáte asi za 2 – 3 roky. Dosažitelná přesnost je 2 – 3 dny (ověřeno po více let na kačenkách) a musel jsem zpřísnit techniku vyhledávání – jenom to co je vidět nad opadem. Pro zajímavost lze nafotografovat už i primordia – bělavé chomáčky 3 – 6 mm v průměru. Až později se objevují nahnědlé zárodky kloboučků s krémovým okrajem. Třeň v tomto stadiu ještě není rozeznatelný. Ještě mohu doporučit používání „papírové paměti“ – zápisky do pracovního sešitu.
Výpočet teplotních sum jsem praktikoval tak, že do týdenního kalendáře jsem zapisoval průměrné teploty získané z telefonu a v pátek jsem udělal součet. Při výrazně jiném průběhu počasí jsem spolehlivě poznal, jestli budu pro kuchyň úspěšný.
Tady uvádím teplotní sumy i fytoindikátory podle druhů.
1) Penízovka smrková – Strobilurus esculentus. Asi 50 – 60 °C dnů. Prodlužující se pupeny na břízách.
2) Kačenka česká – Verpa bohemica. První 100°C dnů, střed 250 °C dnů konec 400 °C dnů. Květy „zlatého deště“ v městských parcích, pupeny kaštanů se začínají nalévat, prášení jehněd lísky a břízy.
3) Ucháče obrovské – Neogyromitra gigas. Asi 400 – 500 °C dnů. Opadání květů trnek, začátek rozvíjení listů buků.
4) Šťavnatka březnovka – Hygroporus marzuolus. Asi 350 – 500 °C dnů. Ojediněle při nalévání pupenů borůvek, maximum při jejich zezelenání, konec plné olistnění borůvek
5) Májovka – Calocybe gambosa. Asi 300 – 800 °C dnů. Kvetení jabloní. Ochlazení a následné oteplení vyvolá další vlnu Na zvláštních lokalitách (okraj smrkového lesa) až do konce srpna.
6) Smrže – Morchela (sum). Asi 400 – 650 °C dnů. Začínají s rozkvětem kaštanů (jírovců), končí s příletem rorýsů – podle ing. Kunce. Pravidelně se vyskytují pouze smrže polovolné. Smrže (obecné) vyžadují přibližně stejné teploty ve dne i v noci, pak je jejich růst i počet rekordní.
7) Žampiony sněhobílé – Agaricus chionodermus. Asi 450 – 650 °C dnů. Plné květní pupeny na třešních. Kalendářně okolo sv. Jiří.
Jako fytoindikátor doporučuji zvolit ve svém okolí takovou rostlinu (strom) který mohu sledovat každý den a kterou mi nikdo nezničí. Nemohu zde popisovat jednotlivé fytofáze, na internetu a v běžné literatuře je dost použitelných informací. Pro jarní houby mohou sloužit jako zdroj informací včelaři zvláště pokud si vedou zápisky.
Apeluji na nepsaná houbařská pravidla a stavovskou čest, protože by nebylo vhodné, aby pracně a dlouhodobě získávané informace upadly v zapomnění. Vidím zde velké neorané pole pro amatérské pracovníky.
Vysvětlivka:
Teplotní suma = stupně Celsia krát dny.
Příklad: 1 den je průměrná teplota 20 °C, druhý den 25 °C, třetí den 15 °C, celkem je to 60 °C dnů.
Post Views: 27
Posted in O houbách
Napsat komentář