Psilocybinové (a psilocinové) houby – helmovka/mycena

Název česky – Helmovka ředkvičkovitá

Název latinsky – Mycena pura (Pers. ex Fr.) Kummer

Čeleď – Čirůvkovité, Tricholomataceae

Helmovka ředkvičkovitá je spíše jedlá než slabě jedovaté houba u niž je proměnlivý výskyt indolových alkaloidů. Existují sice doklady o několika náhodných intoxikacích touto houbou pozřenou ve větším množstvím, avšak jako halucinogen se nikdy nepoužívala.

První náhodné halucinogenní otravy helmovkou ředkvičkovou byly zaznamenány zhruba v polovině minulého století. Popis průběhu jednoho z nejvýznamnějších případů je uveden v části „účinky“, jedná se o francouzský případ z roku 1959. Tento případ zaznamenal Heim, který se poté rozhodl pro experimentální autointoxikaci; po rozžvýkání 15 sušených plodnic se však nedostavily žádné příznaky otravy. Rovněž další experimentátoři nepociťovali po konzumaci žádné příznaky otravy. Český mykolog J. Kubička dokázal také neškodnost této houby (1973), ale v roce 1974 upozornil na zprávu od J. Barlota z roku 1920, podle níž je helmovka ředkvičková považována za jedovatou a na maďarskou zprávu z roku 1971. podle níž u dvou osob, z nichž každá požila asi 100 g plodnic, došlo už po čtvrthodině k těžké muskarinové otravě. Důležitá je rovněž informace, že v roce 1961 provedl A. Hofmann chromatografickou analýzu této helmovky a zjistil v ní stopy indolových a alkaloidových substancí. Z dostupné literatury však není známo, do jaké míry byla studována variabilita obsahu v závislosti na různých lokalitách. Nicméně Hoffmannova analýza připouští možnost psychotropního působení helmovky ředkvičkové.

Helmovka ředkvičkovitá (Mycena pura) má klobouk široký 2-4 cm, široce rozloženě sklenutý. Povrch klobouku je hladký, lysý, za vlhka temnější s prosvítajícími lupeny; za sucha lesklý, fialový. Lupeny vykrojené, vysoké, břichaté, bílé nebo světle fialové, na ostří zoubkaté. Třeň přímý, tenký, vláknitý, dutý, lámavý, nahoře jemně poprášený. Dužnina tenká, křehká, lámavá, světle fialová, silné voní i chutná po ředkvičce. Výtrusný prach bílý.

Roste v lesích všeho druhu, od nížin až do hor i nad hranici lesa. U nás je to údajně nejrozšířenější houba.

Bílá forma helmovky ředkvičkovité (Mycena pura var. alba) se až na barvu ve všem shoduje s typickou formou. Klobouk 2-4 cm v průměru, tenký, křehký, pokožka za vlhka bílá s prosvítajícími lupeny, za sucha čistě bílá, lesklá. Lupeny břichaté, u třeně zaoblené, bílé. Třeň rourkovitý, křehký, lámavý, nahoře poprášený, bílý, jen osýcháním a při zaschnutí se objevuje jemné fialové zbarvení.

Roste jen pod jehličnany, zejména ve smrčinách, společné s jinými barevnými formami. Někdy najdeme formy krásně pastelově modré, ale i žlutavé, nahnědlé nebo zkombinované z několika barev.

Společným znakem je ředkvičková vůně i chuť a fialové tóny na třeni při zaschnutí.

Mezi dalšími u nás rostoucími druhy helmovek se mimo jedlé vyskytují i středně jedovaté druhy, jejichž požití může mít vážnější důsledek než požití tohoto druhu. Jedná se hlavně o H. růžovou (Mycena rosea), která je značně podobná H. ředkvičkovité a hrozí zde záměna (H. růžová roste jen v list. lesích, nikdy ne pod jehličnany).

Helmovka ředkvičkovitá je někdy sbírána běžnými houbaři, protože v běžném množství může být pojídána bez jakéhokoliv vlivu na organismus. Intoxikace touto houbou se projevuje až při vysokých dávkách a to ještě v závislosti na aktuálním obsahu účinných látek.

Bohužel o intoxikacích touto houbou existuje velmi málo informací. Z tohoto důvodu vám zde předkládám záznam průběhu francouzského případu otravy z r. 1959:

„Pacient, který požil 40 dušených plodnic této houby, pociťoval hodinu po jídle silné pocení trvající tři hodiny. Dvě hodiny na to se dostavila slabá nevolnost, nebolestivá kolika, moč byla silně zbarvena v malém množství, objevilo se význačné slinění, později se dostavil polospánek, provázený intenzivně barevnými a velmi zřetelnými halucinacemi, během nichž se střídaly nádherné abstraktní obrazce s jasnými krajkovými arabeskami. Po následném spánku odezněla intoxikace bez dalších příznaků.“

Tyto houby obsahují nějaké indolové alkaloidy, snad psilocybin a psilocin (?), ve proměnlivém množství. Je možné, že tato houba obsahuje i nějaké jiné alkaloidy mimo indolové.

Zdroj: Biotox.cz/enpsyro