Pražská klíšťata se třesou na své oběti. Číhají v trávě i na větvích stromů

Podle aktuální předpovědi aktivity klíštěte, kterou průběžně připravují meteorologové ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem, se kvůli pátému stupni dnes a zítra vyplatí chodit do přírody jen s velkou opatrností. „Doporučuje se použít repelent a nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohybovat se pouze po zpevněných cestách,“ uvádí na svém webu Český hydrometeorologický ústav.

Nebezpečí setkání s nakaženým klíštětem, které může na člověka přenést lymskou boreliózu nebo v horším případě encefalitidu, hrozí v Praze zvláště v lesích a parcích. „Hodně nakažených klíšťat jsme zaznamenali například na Točné nebo v Kunratickém lese. Obecně se dá říci, že jde o místa, kde je vysoká tráva nebo stromy,“ vysvětlila epidemioložka pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.

Z testů hygieniků vyplývá, že mezi dalšími místy, kde se vyskytují nakažená klíšťata, jsou například Satalická obora, Milíčovský háj nebo Stromovka. Jak zjistit, jestli je vytažené klíště nakažené a čím, se dozvíte v předchozím článku.

Právě tento víkend bude pro nebezpečné roztoče ideální dobou k aktivitě. „Klíšťatům vyhovuje, když se po velkých vedrech ochladí, pak jsou aktivnější,“ vylíčila Jágrová. Za podmínek, kdy tropy vystřídá vlhčí a méně horké počasí – tedy když se ochladí například po bouřce – se klíšťata vydávají na „lov“. Vylézají z úkrytů v podrostech a šplhají na horní konce stonků a listů trávy či na větve stromů, které jsou nízko nad zemí, aby odtamtud zaútočila na své oběti.

Pražští hygienici sice zatím nemají údaje o letošním rozšíření klíšťat v hlavním městě, předpokládají však, že jejich počet bude poměrně vysoký. K jejich rozmnožení totiž přispěla i zima bohatá na sníh. „Počet klíšťat se odvíjí od toho, kolik přežilo zimu myšovitých hlodavců,“ objasnila Jágrová. A těch je díky vydatné sněhové pokrývce hodně.

Vloni registrovali hygienici v Praze 138 nemocných lymskou boreliózou a 74 encefalitidou. Letos se prý toto číslo nejspíš nebude výrazně lišit. Analýzu vytažených klíšťat, která lidé z celé republiky poslali na vyšetření do českobudějovické laboratoře Protean v průběhu let 2006 až 2009, najdete v předchozím článku; z grafů je jasné, kolik procent přisátých a vyšetřených klíšťat bylo v jednotlivých krajích nakaženo lymskou boreliózou, klíšťovou encefalitidou nebo ehrlichiózou.

První zmiňované nemoci se dá předejít tím, že klíště objevíte včas, protože borelióza se zpravidla na člověka přenáší až den po přisátí klíštěte. Navíc její dopad na lidský organismus nebývá tak vážný. Encefalitidu ovšem obvykle tento roztoč přenese na člověka velmi rychle a v krajním případě to může skončit i smrtí.

Lékaři proto kvůli letošní velké aktivitě klíšťat doporučují lidem očkování proti encefalitidě. Nejvhodnější dobou pro očkování je sice zima, ale nechat si píchnout vakcínu můžete kdykoli. Nutná jsou dvě přeočkování, každá ze tří dávek přijde zhruba na 500 korun.

„Určitě není nic ztraceno. Lidé však musí počítat s tím, že do přeočkování druhou dávkou vakcíny, která obvykle probíhá po jednom až třech měsících, nejsou proti onemocnění ještě imunní,“ řekla primářka infekčního oddělení krčské nemocnice Stanislava Šimková.

Ochránit proti klíšťatům ale mohou i repelenty a také dlouhý oděv. Dá-li se klíště z těla snadno odstranit, není automaticky nutné volat doktora. „Pouze pokud okolí místa přisátí otéká, zvětšuje se a je bolestivé, měli bychom vyhledat lékaře. Stejně tak, pokud zpozorujeme kruhové zarudnutí,“ dodala primářka Šimková.

Raději buďte pěkně v obraze. Riziko nákazy boreliózou, encefalitidou a dalšími chorobami je natolik reálné, že stojí za to udržet si klíšťata pěkně od těla.

S důkladnějším poznáváním tohoto zákeřného nepřítele se každý rok objevují nová a nová doporučení týkající se prevence i řešení napadení klíštětem. Například si můžete na Hobby.cz přečíst, jak zjistit, jestli je vytažené klíště nakažené a čím. Staré mýty jsou na základě průběžného vědeckého zkoumání nekompromisně bořeny a je dobré o tom vědět.

Ne! Kromě lesa klíšťata žijí i na loukách, v městských parcích nebo zahradách u domu. Zkrátka všude tam, kde je tráva. Nízkou ráda nemají, žijí v trávě ve výšce od zhruba dvaceti centimetrů do jednoho a půl metru.
Rada: Jestli chcete vypudit klíšťata ze své zahrady, sekejte pravidelně trávu a palte suchou shrabanou před zimou. Právě v ní totiž ráda přečkávají studené měsíce. Nezbavíte se jich sice docela, ale znepříjemníte jim život.

Naopak, v horkém létě jich příliš nepotkáte. Nejvíc se jim daří na jaře, v dubnu, květnu i červnu a na podzim v září a říjnu, tedy když je teplo a vlhko. Jejich sezona trvá až do prvních mrazů.
Rada: Sledujte na webových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu zprávy o jejich aktuálním výskytu.

Zapomeňte. Dříve se tvrdilo, že se klíšťat nemusíme bát v oblastech nad 800 metrů. Jenže tento roztoč se objevuje ve stále vyšších nadmořských výškách. Můžete si ho přinést i z procházky v místech jeden tisíc metrů nad mořem, klíšťata už se našla dokonce i na dvoutisícovém vrcholu.

Zima je na očkování proti klíšťové encefalitidě ideální, protože tělo je tak ideálně připraveno na sezonu klíšťat. Očkování je ale možné také v takzvaném zrychleném režimu, tedy i na jaře a v létě.
Rada: V průběhu očkování byste neměli chytit klíště. Proto se vyvarujte pobytu v prostředí, kde se vyskytují. Když už se tak stane, řekněte o tom svému lékaři.

Naopak, nic neucítíte. Klíště totiž umí znecitlivět místo na kůži svými slinami s anestetickým účinkem a zároveň ho změkčit. Navíc vstříkne do rány látky proti srážlivosti krve, aby se mu lépe sálo.
Rada: Jedinou ochranou je oděv a repelenty. Do míst, kde se klíšťata vyskytují, noste oděvy s dlouhými rukávy a nohavicemi, které zastrčíte do vysokých bot, nejlépe gumáků. Volte světlé barvy a kluzké látky. Klíště na nich lépe uvidíte a zároveň bude mít větší problém šplhat na vhodné holé místo na vaší kůži.

Ne, naneste ho na všechna ohrožená místa, zejména na nohy a ruce. Pozor, klíště se dokáže vyšplhat i na krk, do podpaží nebo na břicho, tedy do oblastí s měkkou a jemnou kůží. U dospělých lidí se proto rádo usazuje například v podkolenních jamkách nebo tříslech.
Rada: Pokud vám nevyhovuje aplikace repelentu přímo na kůži, kupte si takový, který se stříká na oblečení. A hlavně vyberte repelent, který funguje i na klíšťata. Ten „pouze na komáry nebo ovády“ nestačí.

Zdroj: Hobby.cz