Obnaženka – rez hrušňová – Gymnosporangium clavariiforme
Obnaženka – rez hrušňová – Gymnosporangium clavariiforme
Aecidium cornutum Pers.
Aecidium cydoniae Lenorm.
Gymnosporangium alpinum G. Yamada ex Hara
Gymnosporangium amelanchieris E. Fisch. ex F. Kern
Gymnosporangium asiaticum Miyabe ex G. Yamada
Gymnosporangium atlanticum Guyot & Malençon
Gymnosporangium aurantiacum Chevall.
Gymnosporangium aurantiacum Syd.
Gymnosporangium bethelii F. Kern
Popis
rodech Amelanchier, Aronia, Chaenomeles, Chamaemespilus, Cotoneaster, Crataegus, Cydonia, Eriobotrya, Gillenia, Heteromeles, Malus, Mespilus, Micromeles, Peraphyllum, Photinia, Porteranthus, Pourthiaea, Pyracantha, Pyrus, Sorbus a Vauquelinia; na listových čepelích, vzácněji na řapících, větvičkách a plodech. Spermogonia plochá nebo džbánečkovitá, s kuželovitým ústím; na horní straně listů. Aecia pohárky dokonale vyvinuté, tlustostěnné, až 8 mm vysoké; na dolní straně listů; džbánečkovitá, lahvicovitá, válcovitá nebo kuželovitá.
Telia na různých druzích čeledi Cupressaceae, na rodech Calocedrus (vč. Heyderia), Chamaecyparis, Cupressus, Juniperus (vč. Sabina), Platycladus (vč. Biota) a Thuja; na větvích, kmenech, kulovitých dřevnatých hálkách a listech ve formě tmavě hnědých výrůstků (1-2 mm široké, 3-20 mm dlouhé); za zralosti tvořící rosolovité útvary zvětšením objemu; červené, oranžové nebo žluté; poduškovité, sloupečkovité, jazykovité. Teliospory dvojbuněčné, s jedním klíčním pórem v každé buňce; dvojího typu: tmavší tlustoblanné, světlejší tenkoblanné.
Zajímavostí je, že telia tvoří na jaře; naopak spermogonia v létě a aecia na podzim. U všech ostatních rzí je tomu naopak.
mladé větévky i plody. Listy deformuje, plody poškozuje. Skvrny se objevují od počátku léta, později mají výrazné červené olemování. Na horní straně skvrn jsou černé tečky, ze spodu nahnědlé pohárkovité útvary (které na podzim zajišťují zpětný přenos choroby na jalovce).V současné době patří mezi nejvýznamnější onemocnění hrušní, ale také JALOVCŮ. Ano, tato choroba potřebuje pro svůj zdárný vývoj nerozlučně tyto dvě rostliny! Zejména vyhledává jalovec virginský a chvojku klášterskou.
Vyskytuje se tam, kde jsou pospolu obě rostliny. Při silném napadení je zasaženo až 80% listů, výrazně se sníží asimilace a příjem živin, klesá sklizeň i jakost sklizně a také špatně vyzrává dřevo. Slabší větve mohou při opakovaném napadení usychat.
Přezimuje podhoubí ve dřevě větví jalovců. V období kvetení hrušní (duben/květen) najdeme na jalovcích výrazné, několik cm vysoké, jasně oranžové nahuštěné výrůstky, většinou mokvavé, za výrazného sucha suché. Právě z nich se uvolňují spóry, infikující hrušně.
Jak se chránit:
Prevence: především nepěstovat blízko sebe obě hostitelské rostliny, minimální rozestup bude 150 m, ale často nemusí stačit, záleží také na proudění větrů. Napadené větve jalovců odstraňujeme. Na podzim likvidujeme spadané listí hrušní.

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář