Houby na Hlinecku

Obnaženka – rez hrušňová – Gymnosporangium clavariiforme

Obnaženka – rez hrušňová – Gymnosporangium clavariiforme

(Jacq. ex Pers.) DC.

IV. – V.

Nejedlá

říše Fungihouby » třída Pucciniomycetesrzi » řád Puccinialesrzi » čeleď Pucciniaceaerzi

Vědecká synonyma

Aecidium cancellatumPers.
Aecidium cornutum Pers.
Aecidium cydoniae Lenorm.
Gymnosporangium alpinum G. Yamada ex Hara
Gymnosporangium amelanchieris E. Fisch. ex F. Kern
Gymnosporangium asiaticum Miyabe ex G. Yamada
Gymnosporangium atlanticum Guyot & Malençon
Gymnosporangium aurantiacum Chevall.
Gymnosporangium aurantiacum Syd.
Gymnosporangium bethelii F. Kern
Další názvy
= rez hrušňová
Rez hrušňová nám roste ve Studnicích na několik let staré hrušni. Pantáta si v okolí vysadil tůjky a zde se můžete podívat, jak se rez krásně rozšiřuje ze stromu na keře. Je to parazitická houba, která dělá lidem nepříjemnosti. Viz dole článek z Loskutáka a je zde z pořadu i pěkné video.

Popis

Spermogonia a aecia na různých druzích čeledi Hydrangeaceae, na rodech Fendlera a Philadelphus; čeledi Rosaceae, na rodech Amelanchier, Aronia, Chaenomeles, Chamaemespilus, Cotoneaster, Crataegus, Cydonia, Eriobotrya, Gillenia, Heteromeles, Malus, Mespilus, Micromeles, Peraphyllum, Photinia, Porteranthus, Pourthiaea, Pyracantha, Pyrus, Sorbus a Vauquelinia; na listových čepelích, vzácněji na řapících, větvičkách a plodech. Spermogonia plochá nebo džbánečkovitá, s kuželovitým ústím; na horní straně listů. Aecia pohárky dokonale vyvinuté, tlustostěnné, až 8 mm vysoké; na dolní straně listů; džbánečkovitá, lahvicovitá, válcovitá nebo kuželovitá.

Telia na různých druzích čeledi Cupressaceae, na rodech Calocedrus (vč. Heyderia), Chamaecyparis, Cupressus, Juniperus (vč. Sabina), Platycladus (vč. Biota) a Thuja; na větvích, kmenech, kulovitých dřevnatých hálkách a listech ve formě tmavě hnědých výrůstků (1-2 mm široké, 3-20 mm dlouhé); za zralosti tvořící rosolovité útvary zvětšením objemu; červené, oranžové nebo žluté; poduškovité, sloupečkovité, jazykovité. Teliospory dvojbuněčné, s jedním klíčním pórem v každé buňce; dvojího typu: tmavší tlustoblanné, světlejší tenkoblanné.

Zajímavostí je, že telia tvoří na jaře; naopak spermogonia v létě a aecia na podzim. U všech ostatních rzí je tomu naopak.

Zdrojový popis: BioLib.cz
Rady ptáka Loskutáka píšou:
Mnohé choroby a škůdci přezimují v klidovém stadiu nebo se nepozorovaně za mírnějších zim i rozvíjejí. Abychom na jaře nebyli zaskočeni, budeme na ně myslet již nyní. Stejně jako u lidských nemocí, když se objeví viditelné příznaky, bývá již hodně pozdě. Totéž platí o rzi hrušňové. V reportáži vám ukážeme její příznaky, vysvětlíme, jak se rozvíjí, čím vším stromu škodí a popíšeme její cyklus. A následně poradíme prevenci i kurativní ošetření – nutné již na podzim.
Rez hrušňovou (Gymnosporangium sabinae) poznáme podle načervenalých skvrn na listech, napadá především čepele. Může, ale napadnou i řapíky („stopku“ listu) a mladé větévky i plody. Listy deformuje, plody poškozuje. Skvrny se objevují od počátku léta, později mají výrazné červené olemování. Na horní straně skvrn jsou černé tečky, ze spodu nahnědlé pohárkovité útvary (které na podzim zajišťují zpětný přenos choroby na jalovce).

V současné době patří mezi nejvýznamnější onemocnění hrušní, ale také JALOVCŮ. Ano, tato choroba potřebuje pro svůj zdárný vývoj nerozlučně tyto dvě rostliny! Zejména vyhledává jalovec virginský a chvojku klášterskou.

Vyskytuje se tam, kde jsou pospolu obě rostliny. Při silném napadení je zasaženo až 80% listů, výrazně se sníží asimilace a příjem živin, klesá sklizeň i jakost sklizně a také špatně vyzrává dřevo. Slabší větve mohou při opakovaném napadení usychat.

Přezimuje podhoubí ve dřevě větví jalovců. V období kvetení hrušní (duben/květen) najdeme na jalovcích výrazné, několik cm vysoké, jasně oranžové nahuštěné výrůstky, většinou mokvavé, za výrazného sucha suché. Právě z nich se uvolňují spóry, infikující hrušně.

Jak se chránit:

Prevence:
především nepěstovat blízko sebe obě hostitelské rostliny, minimální rozestup bude 150 m, ale často nemusí stačit, záleží také na proudění větrů. Napadené větve jalovců odstraňujeme. Na podzim likvidujeme spadané listí hrušní.

Přímá ochrana: Již nyní na podzim je vhodné provést postřik měďnatým fungicidním přípravkem přímo s působností na rez hrušňovou (Cocide nebo Baycorem) a znova na jaře ošetřujeme postřikem v době květu hrušně (též Baycorem). Ošetření je dobrou prevencí a podzimní postřik je nezbytný u napadených porostů, jinak se choroba maximálně utlumí, ale nezbavíme se jí.

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *