Pýchavka obrovská – Langermannia gigante

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Agaricaceae – pečárkovité

Bovista gigantea(Batsch) Gray
Calvatia gigantea (Batsch) Lloyd
Lasiosphaera gigantea (Batsch) F. Šmarda
Lycoperdon giganteum Batsch 1786.

= vatovec obrovský

Tento druh pýchavky se mi vyhýbá. Když jsem sloužil na vojně, tak nám tato krasavice rostla v muničním skladu, kde se nemohlo chodit, přesto se několik kusů sebralo a dělala se v komunistické době převelice dobrá mňamka. Velké chutné řízky chutnaly na celé četě. Poté se mi podařila jednou nalézt v JZD Jeníkov u kravína. Od té doby se mi ve volné přírodě osobně vyhýbá. V poslední době mi lidé volají, že našli na pastvině v kopřivách vatovce, co sním, apod. Poslední nález byl v roce 2011 ve Vortové na pastvině mezi ovcemi ve velkých kopřivách. Od té doby mi byla jen pouze dovezena na houbařskou výstavu hub. Pýchavka obrovská, zvaná vatovec je v mládí výtečná obalená v trojobalu, viz recept níže. Je, jednou z nejznámějších, vyhledávaných jedlých hub. Sbírají se mladé, uvnitř ještě bílé plodnice. Dužina je vatovitá, pružná a výraznou houbovou příjemnou vůni. Plodnice svým tvarem připomínají fotbalový míč, mnohdy dorůstají do ohromných rozměrů. Záměna této houby s jinou je vyloučená.

Plodnice 10 – 90 cm v průměru, kulovitá nebo elipsoidní, přisedlá k půdě.
Vnější okrovka velmi tenká, lámavá, hladká, někdy i vrásčitá, nebo jemně pomoučená, nejdříve bílá, stářím získává žloutnoucí až hnědnoucí odstín. V době zralosti výtrusů praská ve velkých plátech a odlupuje se.
Dužnina vatovitá, dlouho bílá, pružná, vůně výrazně příjemná, chuť taktéž. Později žloutne, až olivově hnědne.
Výtrusný prach olivově hnědý až šedohnědý.

Výskyt červen až listopad po vydatných deštích jednotlivě nebo ve skupinách a čarovných kruzích, v listnatých lesích, kyselých doubravách, oligotrofních habrových doubravách, křovinách, zahradách, na pastvinách, polích, okrajích cest, a upřednostňuje nevápenité půdy písčité, jílovité či rašelinové, které jsou bohaté na dusík. Velmi často se vyskytuje v kopřivách.

Jedlá.

Velmi chutná jako řízek. Největší plodnice nalezená u nás v Česku měla obvod 216 cm a vážila 20,8 kg.
Na vhodných místech lze k jejímu rozšíření napomoci zálivkou vodou, v níž nechají rozmočit staré plodnice.
Z lékařského hlediska byl z ní isolován mukoprotein kalvacin, který vykazuje výrazné protirakovinné, ale i antibiotické a protivirové účinky. Tuto houbu užívalo lidové léčitelství ve starověku.
Další zajímavost je, že ve velké plodnici cca průměr 50cm je tolik výtrusů, že kdyby se srovnaly do řady těsně vedle sebe, utvořily by čáru asi 0,004 mm tlustou, která by dosahovala až k měsíci. Hezky o ní píše též ing. Kuthan v Mykologickém sborníku 3-6 z roku 1970.

Internetové stránky 2006.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 390, 391.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 150.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 41.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 26, 220.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 29, 42.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 29, 30, č. 3-5 str. 70, 71 obr. 26 a 27, č. 8-10 str. 129,142,152,160 rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 71.

Pýchavka obrovská, sůl, plátky šunky a tvrdého sýra nebo Hermelín, hladká mouka, vejce, mléko, strouhanka, olej

Pýchavku nakrájíme na plátky, osolíme, dáme plátek šunky a sýra, obalíme klasicky v trojobalu – hladká mouka, vejce rozšlehané s trochou mléka a strouhance. Smažíme zvolna ve vyšší vrstvě oleje.

Pýchavka nebo-li vatovec, hladká mouka, vejce, mléko, sůl, pepř, olej, 3 dl piva, 2 lžíce solamylu

Z mouky, solamylu, vajíčka a piva si vymícháme těstíčko. Pýchavku zlehka oloupeme a pokrájíme ji na 2 cm plátky. Tyto plátky osolíme + opepříme a zlehka poprášíme hl. moukou. Pak namáčíme do pivního těstíčka a osmažíme na oleji do zlatova. Podáváme s brambory + zeleninovým salátem.