Kyjanka křehká – Clavaria fragilis
Kyjanka křehká – Clavaria fragilis
Holmsk.
VI. – X.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Clavariaceae – kyjankovité
Vědecká synonyma
Clavaria cylindricaGray
Clavaria vermicularis
Clavaria vermicularis var. gracilis
Clavaria vermicularis var. sphaerospora
Xylaria albicans var. cylindrica (Bull.) Gray
Clavaria vermicularis
Clavaria vermicularis var. gracilis
Clavaria vermicularis var. sphaerospora
Xylaria albicans var. cylindrica (Bull.) Gray
Další názvy
= kyjanka červíková
= kyjanka červovitá
= kyjanka červovitá
Popis
Plodnice 3-10 cm vysoká, 3-7 mm tlustá, skládající se z více výhonků, obvykle nevětvená, válcovitá nebo úzce vřetenovitá, jakoby červíkovitá, často sploštěné s podélnou rýhou, vzácně s rozdvojenými špičkami, barvy bílé, na vrcholu při zasychání žlutá nebo hnědožlutá.
Třeň bílý, neodlišený od plodné části.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou hladké, bezbarvé, elipsoidní až podlouhlé, velikosti 5-7 3-4 um .
Dužnina bílá, křehká chuť jemná, zemitá, vůně zemitá až lehce spermatická.
Výskyt srpen až říjen, v trsech hluboko kořenující v mechu a trávě, na zemi na nehnojených loukách, parcích a vzácně ve vlhkých travnatých lesích. Upřednostňuje teplejší severní oblasti.
Nejedlá.
Možné záměny
Kyjanka špičatá Clavaria acuta je menší a roste jednotlivě, nejedlá. Kuřátečko svraskalé Clavulinopsis rugosa mladé plodnice a hladké nevětvené formy, liší se i mikroskopicky, je jedlé. Kyjanka zakouřená Clavaria fumosa která je srpovitého tvaru, jež má barvu šedě kouřovou. Je jedlá ale nekvalitní.
Zajímavosti
Rozkládá humus. Někteří autoři uvádí kyjanku červikovitou jako samostatný druh.
Základní znaky rodu Clavaria: Čeleď: Clavariaceae, Řád: Agaricales, Podtřída Agaricomycetidae, Třída: Agaricomycetes, Pododdělení : Agaricomycotina, Oddělení: Basidiomycota, Říše: Fungi. Plodnice válcovité, kyjovité, nebo vřetenovité. Většinou jsou nerozvětvené, křehké, barvy bílé, fialové, růžové, šedé okrové, žluté, hnědé ale i černé. Výskyt saprotrofně na zemi v lesích i mimo les.
Literatura
Internetové stránky 2013. http://www.houbareni.cz/houba.php?id=1040
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 265.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 183.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 300.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 63
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 198.
Popis: Stanislav Jirásek
Více fotografií v galerii
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář