Lysohlávka – (Psilocybe), přírodní halucinogeny…

Je období lysohlávek (Psilocybe), rostou místy jak divý. Já našel velké naleziště lysohlávky tajemné, kterou popsal viz. článek Dalibor Marounek na receptyOnLine.cz – cituji: Tato lysohlávka se našla poprvé počátkem 70. let v podhůří Železných hor, byla nejprve určena jako lysohlávka modrající (Psilocybe cyanescens) známou z Německa a Anglie, takto byla určována pomalu 20 let. Byly však zjištěny neshody mezi anglickými a německými popisy a po zevrubné revizi a mikroskopování se dospělo k závěru, že se jedná o nový druh. V roce 1996 ji popsal Jan Borovička a Jiří Hlaváček jako lysohlávku tajemnou (Psilocybe arcana Borovička et Hlaváček sp. nova).

Článek ze čtvrtka 10. července 2008, 7:16 – BALTIMORE

Houby lysohlávky obsahují alkaloid psilocybin, kvůli němuž je lidé stovky let používají při náboženských obřadech, jako lék či halucinogenní drogu. Ta může člověka při předávkování zabít. Ale nedávno farmakologové zjistili, že má psilocybin při určitém dávkování prospěšný vliv na duševní stránku člověka. A vědci z Marylandu zjistili, že tento účinek navíc přetrvává i více než rok.

Tým expertů z Johns Hopkins University sledoval 36 dobrovolníků, kteří drogu z lysohlávky užili a po čtrnácti měsících většina uváděla, že halucinogenní zážitek v nich posílil smysl dobrého pocitu a životního uspokojení.

„Většina dobrovolníků se dívala zpět na svou zkušenost až po čtrnácti měsících a hodnotila ji jako nejvíce nebo jednu z pěti největších osobně smysluplných a spirituálně významných událostí jejich života,“ uvedl ke své studii profesor Roland Griffiths.

Závěry výzkumu byly publikovány v odborném časopise Journal of Psychopharmacology.

Článek z neděle 21. ledna 2007, 14:53 – LONDÝN

Britští vědci připravují první klinické testy zaměřené na houby lysohlávky. Výtažky z halucinogenní houby by mohly v budoucnosti pomoci v boji proti rakovině.

Léky s obsahem řady látek z exotických hub mají podle lékařů velmi prospěšné účinky především u pacientů s rakovinou žaludku a střev v Číně a Japonsku a dalších dálnovýchodních zemích.

Evropští pacienti ale z léčivých účinků lysohlávek prozatím příliš těžit nemohli, protože západní svět prozatím tradiční východní léčitelské metody neuznává. Britové se nyní snaží dokázat, že lysohlávky nejsou nebezpečné a že mohou být zdraví prospěšné.

„Byl bych rád, kdyby byly veškeré testy hotové do konce roku. Není žádný důvod, aby nebyla léčiva z lysohlávek schválena. Nemají žádné vedlejší účinky,“ řekl vedoucí výzkumného týmu Bjorn Kristiansen. „Léky z lysohlávek mají velký pozitivní vliv na imunitní systém, ale v našich oblastech světa nejsou známy.“

Finálních lék proti rakovině se získává fermentací a v tabletkách jsou obsaženy výtažky z hub shiitake, maitaki, enoki a hlívy ústřičné.

Článek z úterý 4. března 2008, 9:00 – PRAHA

Různých přírodních halucinogenních látek jsou v Česku stovky a jejich distribuci, prodej a spotřebu nelze účinně regulovat, uvedl Michal Miovský z Centra adiktologie psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Lidé experimentují s muchomůrkami, muškátovým oříškem, lysohlávkami, durmanem nebo šalvějí divotvornou. Podle Miovského jsou tyto látky rizikové hlavně pro nepoučené mladé lidi, kteří neumějí odhadnout jejich množství.

Halucinogeny mohou způsobit nepříjemné stavy podobné psychóze. Smrt mohou podle Miovského způsobit spíš nepřímo, ve stavu psychózy může člověk třeba vyskočit z okna nebo se utopit. Velké škody mohou některé látky způsobit na játrech, například muchomůrka červená.

„Většina těch látek je neregulovatelných, to bychom museli vysekat louky a lesy, to je skutečné obrovské množství látek,“ řekl Miovský. Nejčastěji v ČR používaným rostlinným halucinogenem jsou houby rodu lysohlávek. Celkem přírodovědci popsali 116 druhů lysohlávek, v Česku lze najít asi 17 z nich.

Lidi, kteří halucinogeny užívají, Miovský rozlišuje na tři kategorie. Jde o klasické experimentátory, kteří si látku vyzkoušejí a pak už se k ní nevracejí, popřípadě jen ojediněle. Druhou skupinu tvoří takzvaní rekreační uživatelé, pro něž je užívání různých halucinogenů životním stylem, například při tanečních akcích. Třetí skupinu představují závislí na jiných drogách, třeba pervitinu, kteří berou halucinogen jako doplněk.

Halucinogenní účinky má například ropuší jed, někteří lidé tedy kvůli navození zážitků olizují žáby. Jisté halucinogenní látky se ale podle Miovského vytvoří i v bílku, který zůstane pár dnů v ledničce.

Mezi umělé halucinogeny pak patří LSD a extáze. Zejména v 60. letech byly experimenty s nimi velmi populární. Zkoumal se také jejich léčebný účinek. Vědeckým výzkumem halucinogenů se světově proslavil český psychiatr žijící ve Spojených státech Stanislav Grof.

Četné vědecké studie přinesly například poznatky o souvislostech psychických nemocí schizofrenního typu a účinky halucinogenů.

Přírodní halucinogeny jsou v drogové problematice považovány spíše za marginální záležitost. Například v protidrogové léčbě se uživatelé halucinogenů vyskytují jen výjimečně. Odborníci nemonitorují ani přímou smrt z předávkování.

Podle Miovského představují velké nebezpečí pro mladé experimentátory spíše těkavé látky, například toluen nebo plyn ze zapalovačů. Právě těkavé látky a rozpouštědla patří hned po lécích k nejčastějším příčinám předávkování drogami v ČR. Průměrný věk zemřelých po předávkování rozpouštědly je 19,5 roku.

Článek pondělí 28. dubna 2008, 12:59 – NIZOZEMÍ

Vláda v Haagu předložila parlamentu návrh zákona, který zakazuje prodej halucinogenních hub lysohlávek. Nizozemsko je ve vztahu k tzv. lehkým drogám nejtolerantnější zemí Evropy. „Požití lysohlávek může vyvolat halucinace, které mohou vést až k extrémnímu a život ohrožujícímu jednání,“ uvádí ministerstvo zdravotnictví ve zdůvodnění návrhu.

Halucinogenní houby jsou spojovány se zdvojnásobením počtu tragických nehod především turistů za poslední rok. Posledním impulsem měla být smrt 17leté Francouzky, která skočila z jednoho amsterodamského mostu do kanálu a utopila se.

Zatímco u tohoto případu nebylo prokázáno jednání pod vlivem lysohlávkového halucinogenu psilocybinu, Islanďan, který si skokem z balkonu zlomil obě nohy nebo Dán, který se vysokou rychlostí řítil v autě kempem plným spících lidí, jednali pod vlivem hub.

Zákazu se ale brání majitelé tzv. Smart Shopů, kde se lysohlávky prodávají. Jejich sdružení tvrdí, že zákaz prodeje čerstvých hub povede k šíření již zakázaných sušených, které jsou co do účinků silnější.

Haagský starosta s ohledem na možné omezení turistiky navrhl kompromis. Ten spočívá v třídenní lhůtě mezi objednáním lysohlávek a jejich zakoupením, což by mělo zabránit živelnému užívání a umožnit každému zvážit možné dopady drogy.

Psilocybin vyvolává u většiny konzumentů veselou „hihňavou“ náladu a intenzivnější vnímání barev a zvuků až halucinace, ale může také působit zvracení a úzkostné pocity.

Zdroj článků Novinky.cz