Letní houby – první hřibovité houby – 1.díl

Málo kdo ví, že nejranější hřib kovář se při dobrých klimatických podmínkách dá nalézt již v dubnu. Mezi dobré podmínky pro růst této houby patří hlavně dostatek vláhy a teplo, nejlepší jsou teplé noci kolem +10° C a počasí bez větru. Právě vítr houby nemají moc rádi, brzy vysušuje vláhu, zpomaluje růst, ideální počasí bylo právě před čtrnácti dny a to se na prvních houbařských serverech objevovali nálezy hřibu kováře, který se začínal objevovat současně se smržovitými houbami jejichž růst už přestal. První nálezy se letos objevily už počátkem května.

A kde tyto první hřiby hledat? Všechny první hřibovité houby vesměs rostou v listnatých lesích, nejčastěji pod duby, buky, habry, lípami, břízami, osikami a většinou na prosvětlených okrajích lesa, mají rádi vápencové podloží, které se rychleji prohřeje. Velmi slibné jsou jižní okraje, svahy a místa pod svahy kde je nejvíce vláhy. Také je můžeme najít na okrajích lesních cest. Je holý nesmysl jít z jara nebo počátkem léta na houby do vysokého smrkového lesa, půda zde ještě není prohřátá, místy ve vyšších polohách ještě leží sníh a koncem jara a začátkem léta ještě bývají tyto jehličnaté lesy dlouho chladné. Časové rozpětí růstu hub se udává v atlasech při jejich popisu. Při mimořádných podmínkách jako jsou výkyvy teploty, kdy je buď teplo, nebo naopak chladno, se doba růstu posouvá o měsíc až o dva. Žádná skupina organismů nezaznamenává tak velké růstové výkyvy jako právě houby, které citlivě reagují na každou změnu rovnováhy ve složení půdy či právě na teplo a vláhu.

První, na jaře vyrůstající hřib, je hřib kovář – Boletus erythropus, nověji Boletus luridiformis, roste ve všech typech lesů jak listnatých, tak jehličnatých i smíšených, počátkem léta se nejdříve vyskytuje v listnáčích z vlastní zkušenosti nejvíce pod duby, buky a lípami. Není vybíravý ani na podloží, roste jak na zásaditém tak vápenatém podloží.