Smolokorka buková – Ischnoderma resinosum
Smolokorka buková – Ischnoderma resinosum
(Schrad.) P. Karst.1880
VIII. – XI.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Fomitopsidaceae – troudnatcovité » rod Ischnoderma – smolokorka
Vědecká synonyma
Boletus fuliginosusScop.
Boletus resinosus Schrad.
Fomes fuliginosus (Scop.) Fr.
Fomes resinosus (Schrad.) Bigeard & H. Guill.
Fomitopsis resinosa (Schrad.) Rauschert
Ischnoderma fuliginosum (Scop.) Murrill
Ochroporus resinosus (Schrad.) J. Schröt.
Placodes resinosus (Schrad.) Quél.
Polyporus fuliginosus (Scop.) Fr.
Polyporus resinosus (Schrad.) Fr.
Boletus resinosus Schrad.
Fomes fuliginosus (Scop.) Fr.
Fomes resinosus (Schrad.) Bigeard & H. Guill.
Fomitopsis resinosa (Schrad.) Rauschert
Ischnoderma fuliginosum (Scop.) Murrill
Ochroporus resinosus (Schrad.) J. Schröt.
Placodes resinosus (Schrad.) Quél.
Polyporus fuliginosus (Scop.) Fr.
Polyporus resinosus (Schrad.) Fr.
Popis
Plodnice: jednoletá, konzolovitá až vějířovitá, bokem přirostlá, bez třeně
Klobouk: 40 – 250 mm dlouhý, 50 – 200 mm široký a 5 – 30 mm tlustý, zprvu měkký a pružný, později tvrdý a křehký, na povrchu zvlněný, jemně soustředně pásovaný, v mládí výrazně sametově plstnatý, světle okrový, ve stáří hladký, okrově až kaštanově hnědý, s tupým, bělavým nebo žlutohnědým okrajem
Rourky: vyvíjejí se teprve u starších plodnic, 5-10 mm dlouhé, barvy bělavé až světle okrové
Póry: okrouhlé až hranaté, 4 – 6 mm, v mládí bílé až okrové barvy, po pomačkání nebo poranění rychle hnědnoucí, obvykle ronící kapky červenohnědé tekutiny, ve stáří tmavě okrové až hnědé
Dužnina: 10 – 2 mm tlustá, v mládí šťavnatá, měkce masitá, bělavá, později tuhá, kožovitá, okrové nebo skořicové barvy, mírně nasládlé vůně, bez výrazné chuti. V mládí může vylučovat karmínově červenou čirou tekutinu.
Výskyt
Smolokorka buková se na našem území objevuje poměrně vzácně. Roste nehojně na pařezech a odumřelém dřevě listnatých stromů, především buků. Mladé plodnice se objevují od července do listopadu, ale v suchém stavu mohou přetrvávat poměrně dlouho. Ve zdejších prostorách jsem ji vždy viděl v pralesním prostředí a to na Polomu nebo na Žákově hoře.
Zajímavosti
Netypický je vývoj plodnic – nejdříve se vytváří pouze měkké klobouky bez hymenia, které se začíná vyvíjet teprve po ukončení růstu klobouku, které začínají tvrdnout. Zdejší fotografie jsou z prosince 2015, čili jsou už tvrdé, nepěkné, ale krásně voněli anýzem až několik metrů od padlého kmene.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář