Hřib přívěskatý – Boletus appendiculatus
Hřib přívěskatý – Boletus appendiculatus
Schaeff.
VI. – X.
Jedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Boletaceae – hřibovité
Vědecká synonyma
Boletus aerugineus J. Murr. {?}
Boletus edulis f. appendiculatus Fries
Tubiporus appendiculatus (Fr.) Maire
Boletus edulis f. appendiculatus Fries
Tubiporus appendiculatus (Fr.) Maire
Další názvy
= hřib panenský
Tento druh hřibu nacházím u vesničky Žumberk pod duby, buky a smrky. Vůbec se divím, že tento druh, zde roste. Upřednostňuje vápencové podlaží, přičemž zde tomu neodpovídá. Je pravdou, že roste pouze na jedné lokalitě a na jiných jsem přívěskáče již nenašel. Roste pospolitě s třepenitkou svazčitou, liškou obecnou, hříbkem dubovým a muchomůrkou slámožlutou. Jednu dobu jich tu rostla spousta, tak jsem si tři plodničky vzal na ochutnání, jinak je vždy nechávám na místě, poněvadž je, tento druh z hlediska ohrožení řazen do kategorie NT (téměř ohrožený). Vyfotografuji, pokochám se, zamaskuji listím a běžím dál.
Hřib přívěskatý slabě modrá v klobouku, v části nad rourkami. Dalšími jeho charakteristickými znaky jsou citronově žluté rourky a póry a stejně zbarvený kořenovitě zúžený třeň, který je opatřen jemnou žlutou síťkou. Bývá většinou hodně červivý. Je řazen mezi jedlé houby, ale jak se zde zmiňuji, pro jeho vzácnost houbu nesbíráme.
Popis
Klobouk 7-22 cm v průměru, jemně vrostle vláknitý až jemně plstnatý, barvy v mládí plavě hnědé až žlutohnědé, později červenohnědý otlačením rezavě skvrnitý.
Rourky bledě žluté později citrónově žluté až zlatožluté, ve stáří hnědožluté a poraněním modrozelenají, dále přecházejí v síťku na třeň. Póry dosti drobné, hranaté, barvy sytě zlatožluté, ve stáří mající nádech zlatohnědavý až narezavělý.
Třeň 5-15 cm vysoký, 1,5-6 cm tlustý, břichatý v mládí, později téměř válcovitý až vřetenovitý, tvrdý až velmi tuhý. Barvy žluté až světle zlatožluté, s jemnou síťkou, na bázi kuželovitě dosti hluboko kořenující a od báze s hnědým nádechem. otlačením modře skvrnatí.
Třeň 5-15 cm vysoký, 1,5-6 cm tlustý, břichatý v mládí, později téměř válcovitý až vřetenovitý, tvrdý až velmi tuhý. Barvy žluté až světle zlatožluté, s jemnou síťkou, na bázi kuželovitě dosti hluboko kořenující a od báze s hnědým nádechem. otlačením modře skvrnatí.
Dužnina žlutá, dosti tuhá, na bázi třeně nahnědlá. V klobouku na řezu slabě modrá. Vůně příjemná nenápadná, chuť příjemná.
Výtrusný prach světle olivově hnědý, výtrusy vřetenovité, barvy hnědožluté, velikosti 10-15 x 4-5,5 µm.
Výtrusný prach světle olivově hnědý, výtrusy vřetenovité, barvy hnědožluté, velikosti 10-15 x 4-5,5 µm.
Ekologie
Výskyt červen až říjen velmi řídce, roste většinou ve skupinách, v šipákových doubravách a teplomilných doubravách, dubo-habrové háje světlých listnatých lesích a hájích, především pod duby, buky a habry. Upřednostňuje teplejší oblasti a vápencové půdy a hráze rybníků. Vzácně jej však najdeme i v dubo-habrových lesích na půdách nevápenatých, v horských jedlobučinách. Roste u Povážské Bystřice v obci Prečín.
Jedlý.
Možné záměny
Zajímavosti
Je to mykorhizní houba. Byl vystavován v roce 1970 jako jeden ze vzácných hřibů na výstavě v Teplicích. V Čechách je vzácný.
Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie NT (téměř ohrožený).
Pramen: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář